Až 80 procent Čechů by chtělo umírat doma. Většina ale zemře v nemocnicích

Víte, kde byste chtěli zemřít? Až 80 procent obyvatel České republiky si podle průzkumů přeje strávit poslední chvíle života doma. Jenže realita je jiná. Většina lidí umírá v nemocnicích. Změnu by mohla přinést větší podpora takzvané paliativní péče.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech na Benešovsku začala výstava obrazů jednoho z tamních klientů

V Hospici Dobrého Pastýře v Čerčanech na Benešovsku začala výstava obrazů jednoho z tamních klientů | Foto: Eva Vrzalová

„Máma nikdy neměla strach ze smrti jako takový. Spíš z toho, že ve chvíli až nad sebou ztratí kontrolu, že jí lidi začnou brát jako ležáka na lůžku, kterého někam strčí,“ popisuje osmadvacetiletý Jakub.

Jeho maminka se dlouhá léta potýkala s vážným onkologickým onemocněním. Mladík se o ni staral sám, jiné příbuzné totiž nemá.

Když nepomáhaly ani opakované pobyty v nemocnici, vyhledal pomoc specialistů na paliativní péči. Specializovaný lékařský je obor zaměřený na to, aby nevyléčitelně nemocný zemřel důstojně.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výhodách paliativní péče natáčela reportérka Eva Rajlichová

Pomáhá i jeho blízkým, nabízí totiž třeba možnost takzvané odlehčovací služby.

„Pečujete o svého blízkého, a zároveň jste si stáhla úvazek tak, abyste to zvládla, a potřebujete alespoň částečně pracovat, bud kvůli financím nebo kvůli tomu, abyste neztratila kontakt,“ říká ředitel hospicového občanského sdružení Cesta domů Marek Uhlíř.

V takovou chvíli podle něj přicházejí odlehčovací asistenti či asistenky a člověk může jít do práce nebo si prostě jen odpočinout.

Služby mobilního neboli domácího hospicu využije v Česku ročně zhruba 10 tisíc lidí. Pro lidi, kterým zbývá pár týdnů života, je paliativní péče jednoznačný přínos.

„I člověk, který má zastřené vědomí, tak vnímá zvuky domácnosti na kterou je zvyklý, takový ten běžný domácí cvrkot,“ popisuje vedoucí lékařů z Cesty domů Irena Závadová.

Podle ní se například často stává, že i pacienti, kteří už jsou v opravdu hlubokém bezvědomí, tak na slova ‚nashledanou’zareagují. Najednou opustí to své bezvědomí, rozloučí se a zase jakoby nic nevnímají.

Sestra Bernadette je zástupkyní šéfa hospicu, každý den je však vidět při obsluhování hostů | Foto: Břetislav Tureček

Pokud to pacientův stav vyžaduje, umí mu vybudovat doma v podstatě kopii nemocničního pokoje. Jakubově mamince nakonec v posledních chvilkách pomohla péče sester boromejek z pražské nemocnice milosrdných sester.

„Pro všechny zúčastněné je ta smrt největší strach, protože nikdo neví, co se potom stane. Ale když k vám chodí lidi, kteří to berou klidně a s úsměvem, tak je to k nezaplacení,“ říká mladý muž, který má s paliativní péčí zkušenost.

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD počítá do budoucna s podporou paliativní péče. Teď se služby domácího hospicu kvůli legislativě v rámci veřejného zdravotního pojištění nehradí.

Péče o umírajícího doma přitom stojí denně zhruba tisíc korun, lůžko v nemocnici vyjde přibližně na trojnásobek.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme