Soukromý sběratel otevřel ve Velharticích muzeum šumavských minerálů
Soukromí sběratelé vlastní často hodně unikátní exponáty. Své sbírky ale veřejnosti zpřístupní zřídka nebo vůbec. Přesně opačně se svou sbírkou naložil sběratel z Klatovska. Když před 15 lety začínal se sběrem minerálů, stačila mu jedna polička. S postupem let už ale u něj doma minerály zaplnily každé volné místo, a protože mezi nimi byly i vzácné kusy, napadlo ho, že by jeho koníček mohl přinést radost a poučení i dalším lidem. Ve Velharticích proto otevřel vlastní muzeum.
Ve Velharticích na náměstí je malý krámek se dvěma výlohami, ve vývěsním štítu ale nenajdeme nápis Smíšené zboží, nýbrž Soukromé muzeum šumavských minerálů. Jeho majitelem a provozovatelem je Libor Škubal.
Ve vitrínách jsou tisíce minerálů. „Zaměřil jsem se na Šumavu a okolí, převážně jsem osadil z lokalit ty nejlepší kousky. Zastoupená je tady komplet Šumava, pak i zbytek Čech. Mám tu i jednu vitrínu z ciziny,“ popisuje Škubal.
Ke svému koníčku se prý dostal úplnou náhodou. „Když jsem jel z dovolené, vzal jsem stopaře. A stopař byl opivněný, nevypadlo z něj ani slovo, ale za svezení mi dal kámen. Jenže mi k němu nedokázal nic říct. A tím to odstartoval, že jsem si musel všechno zjistit – a už to bylo. Byl to opál od Křemže,“ vypráví.
Všechny exponáty kromě jediné police nasbíral sám vlastníma rukama. „Tady je třeba Železná Ruda, Pancíř pod sedačkovou lanovkou, krystaly modrého kyanitu. Křišťály od Nýrské přehrady, ametysty z Nalžovských hor…“ ukazuje sběratel.
Jedna z vitrínek se jmenuje Svítící minerály. Po vstupu do maličké místnůstky se musí zatáhnout. Pokud se na kameny posvítí UV barekou, svítí zeleně. „To jsou sekundární minerály uranu, vznikají rozpadem uranu,“ objasňuje Škubal.
A se získáním kterého nerostu měl nejvíc práce? „Největší práci dala celá kolekce sbírky z Anína. Na tom jsem dělal víc než pět let. V zastoupení, co tady vidíte, jsou to asi nejlepší věci, co tady v Čechách u sběratelů jsou,“ tvrdí Škubal.
Unikátních kousků nabízí velhartické muzeum mnohem víc. Libor Škubal zatím vystavuje asi jen čtvrtinu své sbírky, a chce proto muzeum rozšiřovat do dalších prostor. Podporuje ho v tom i manželka Mirka.
„Co se týká kamenů, mě to samotnou strašně zaujalo. Kolikrát už jsme s ním byli i s dětmi. A bylo to moc hezké, právě v tom, že jsem v životě nezažila najít si na poli vlastní ametyst. To pro mě bylo úžasné,“ říká.
Velhartické muzeum šumavských minerálů je otevřeno denně kromě pondělí, a to až do konce října. Zájemcům majitel rád poskytne i fundovaný výklad.
