Brno vyjádřilo lítost za poválečný odsun Němců. Ne všichni zastupitelé byli pro
Město Brno lituje takzvaného brněnského pochodu smrti po konci druhé světové války v Evropě. Zastupitelé proto v úterý schválili takzvanou Deklaraci smíření a společné budoucnosti. Dokument, který odmítli podpořit komunisté, ČSSD i ODS, má uctít všechny oběti pochodu z 30. května roku 1945.
Při odsunu německy mluvícího obyvatelstva tehdy v důsledku vyčerpání zemřelo téměř 1700 lidí z 20 tisíc, které byly nuceny pochodovat směrem do Rakouska.
S nápadem přišel radní z hnutí Žít Brno Petr Kalousek, kterého podpořila koalice a TOP 09. Primátor Petr Vokřál z hnutí ANO upozornil, že letošek byl nazván Rokem smíření.
„Deklarace je vyjádřením lítosti. Bude přečtena na konci Pouti smíření, která tentokrát půjde opačným směrem, to znamená z Pohořelic do Brna. Měla by být přečtena právě v augustiniánském opatství, kde by pouť měla končit. Je to místo, kde před 70 lety pouť začala,“ vysvětlil.
Brno lituje poválečného odsunu Němců. Mluvili o tom primátor města Petr Vokřál z hnutí ANO a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček
Vokřál vnímá přijetí deklarace jako začátek možnosti dalšího sbližování. Za odsun se ale Brno zatím neomluvilo.
„Najít konsenzus nad formulací a nad formou nebylo jednoduché. Musím říct, že jsem velmi rád, že město Brno dokázalo alespoň najít odvahu a poprvé v historii vyjádřit lítost touto formou, touto deklarací,“ dodal primátor.
Rozhodnutí města kritizuje mimo jiné hejtman Michal Hašek z ČSSD. Podle něj by se měli za všechna příkoří omluvit hlavně Němci. Stejný názor zastává například i Stanislav Juránek z KDU-ČSL.
Hašek se ohradil i před třemi lety, kdy se expremiér Petr Nečas v bavorském parlamentu omluvil za vysídlení sudetských Němců. Ve stejném roce ovšem spolkový prezident Joachim Gauck vyjádřil v dopise Pražskému hradu lítost nad zločiny Němců spáchanými za druhé světové války.
Pětina obyvatel
„Už se omluvil kdekdo, z obou stran. A to i na nejvyšší úrovni,“ upozornil komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Připomněl, že takzvaný divoký, neregulovaný odsun byl bezprostřední odplatou české veřejnosti Němcům za vše, co jim nacistická moc způsobila. Doprovázely ho nepravosti i zvěrstva.
„Pokud jde o Brno, je to specifická záležitost, protože Brno mělo za první republiky asi pětinu svých občanů německé národnosti. Běžně se tam používala němčina,“ dodal Nováček.
