Dělníci ve Zbýšově zajišťují 1,5 kilometru hluboký důl. Betonují jeho ústí

Ve Zbýšově u Brna dělníci betonují ústí dolu Jindřich II. Nejhlubší černouhelný důl na Rosicko-oslavanské pánvi i v celé střední Evropě už nefunguje 23 let a z velké většiny ho zaplnila voda. Kvůli stabilitě okolí je potřeba ho bezpečně zajistit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

dělníci

dělníci | Foto: Alena Palečková

Staré doly se většinou zasypávají. Jindřich II je ale rekordně hluboký a z velké části zaplněný vodou. Nasypat do něj kamení a hlínu takovým způsobem, aby materiál zaplnil svislou díru a neujížděl do bočních chodeb, by proto bylo velmi obtížné a mohlo by to způsobit dílčí sesuvy.

Inženýři ho proto chtějí přikrýt betonovou plombou. 38 metrů pod povrchem dělníci zapustili do horniny ocelovou konstrukci a teď postupně prostor až k povrchu vyplňují betonem, aby ústí dolu zafixovali.

„Se starými jámami byly v předchozích letech problémy. Zde byl taky původní záměr, že se jáma zasype. A přistoupilo se k tomu proto, aby nám jáma, ve které je výztuž a těžní věž, což je dost těžké, časem neujela,“ vysvětlil starosta Zbýšova Vratislav Široký z KSČM, který sám v tomto dole pracoval.

Ohrožené sídliště

Zhruba 200 metrů od těžní věže dolu Jindřich II stojí sídliště. V případě, že by se jáma začala hroutit, by se ve vzniklém kráteru zřejmě ocitly i tyto domy.

Komplex s názvem Jindřich II začali horníci budovat v 60. letech. Jáma se stala nejhlubší a ve své době také nejmodernější na Rosicko-oslavanské černouhelné pánvi.

Důl stojí na okraji obce Zbýšov a dosahuje hloubky téměř 1,5 kilometru. Uvažovalo se dokonce o jeho prohloubení na 1550 metrů pod povrch. V 80. letech ale důl postihlo několik průtrží uhlí a plynů a těžba se postupně utlumovala.

Poslední vůz s vytěženým materiálem jáma vydala 28. 12. 1991. Definitivní zastavení provozu přišlo o několik měsíců později.

Poslední důl k likvidaci

Důl Jindřich II je poslední v okolí, který ještě nebyl zlikvidovaný. Jeho likvidace je technologicky i finančně nesmírně náročná a dělníci na ní pracují už víc než rok. Připravovala se ještě mnohem déle. Betonová plomba by měla být dokončená do konce letošního května.

„Některá důlní díla byla zlikvidována před nabytím vyhlášky před rokem 1997, a proto provádíme jejich úpravu. Není to už vlastní likvidace, ale upravujeme povrch tak, aby to odpovídalo dnešním předpisům,“ doplnil Petr Kříž ze společnosti Diamo, která má sanaci starých dolů v Česku na starosti.

Až dělníci dokončí sanaci jámy samotné, tak ještě rozeberou 37 metrů vysokou těžní věž. Tím bude asi definitivně ukončená dlouholetá historie těžby černého uhlí v okolí Rosic a Oslavan.

Tomáš Jelen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme