Bezdomovci z Jihlavy hledají úkryt před mrazy. Azylový dům krajského města upřednostňuje dlouhodobé klienty, kteří se vracejí z nápravného zařízení. Takzvaní lidé z laviček mají možnost přespání jen výjimečně. Marie je žena, která pracuje na veřejných záchodcích jihlavského autobusového nádraží a nezištně bezdomovcům pomáhá. A to i přesto, že už se nejednou spálila. Právě na autobusovém nádraží většina bezdomovců přečkává mrazivé dny.

20:24 29. ledna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jeden z mužů, který chodí za teplem do haly autobusového nádraží, si podle paní Marie během pár hodin u benzinové stanice dokáže vydělat více než tisíc korun.

„Když jsem jim řekla, že by mohli jít do práce, že by se mohli snažit si život trošku zorganizovat jinak, tak mně povídali, že tohle to jim vyhovuje, že nemusí. Takže ono záleží, jakou asi má tne člověk náturu,“ vypravuje paní Marie.

Když udeří 15stupňové mrazy, hrdost jde ovšem stranou. Azylový dům v Jihlavě dává přednost stálým klientům v nápravném procesu. Člověk takzvaně z lavičky nechá přespat v noci jen výjimečně.

„Většinou venku chodí. Oni nespí, ale spíš chodí, aby to přežili. Někteří chodí do rozbitých hospod, které už jsou uzavřené x let a spí v tam ve sklepích,“ říká paní Marie.

Paní Marie je dobrodinec. Bezdomovcům, po kterých musí denně halu autobusového nádraží dávat do pořádku, vaří v mrazech pro zahřátí kávu nebo čaj, jen tak ze svého.

Jednou už se i spálila, když ji jeden z nich připravil o celou výplatu, kterou měla v kabelce. Nenechala se odradit. Jednoho z mužů, který přišel po rozvodu o střechu nad hlavou a peníze, si vzala domů. Dnes je to rok, co spolu šťastně žijí.

Olga Štrejbarová, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít