Starostové některých obcí na Opavsku chtějí za každou cenu zabránit majetkovému vyrovnání s Polskem. Česká republika by měla vrátit zhruba 370 hektarů pozemků, které mají vyřešit důsledky napřímení státní hranice v 50. letech minulého století. Podle předběžných návrhů se to nejvíce dotkne Moravskoslezského kraje.

9:02 18. ledna 2016 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Například malá vesnice Třebom na Opavsku, která patří mezi nejvíc postižené obce, má přijít o více než 45 hektarů. Tamní nezávislý starosta Jaroslav Vlk to ale odmítá a zvažuje i žalobu k soudu.

„Historicky tady bylo něco kolem deseti hektarů polské půdy. A dole je potok, splav, přístupová komunikace kolem potoka má být vydána. Proč by měl být zemědělec takto postižen,“ upozorňuje.

„Jsem ochoten proti tomu jít všemi možnostmi, které jsou, i soudně. Je mi 44 let a nepamatuji, že by polská strana někdy vyčistila potok,“ dodává starosta.

A nejde jen o Třebom. V Moravskoslezském kraji by o část svých katastrů mělo přijít 18 obcí. Celkem jde o 368 hektarů.

Ministerstvo vnitra zatím potvrdilo pouze to, že vzniká seznam příslušných pozemků a že se k celé věci vyjádří až ve chvíli, kdy kompletní soupis dostane na stůl vláda.

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít