Přivítání v Praze bylo nádherné. Dorazily i babičky, které fotbalu nerozumí, vzpomíná Panenka
Závěrečný turnaj mistrovství Evropy 1976 tenkrát hrály naposledy jen čtyři týmy. A jedním z nich byl i výběr československých fotbalistů. V semifinále udolali v prodloužení Nizozemce, v boji o titul pak nastoupili v Bělehradě proti západním Němcům a slavili po slavném penaltovém rozstřelu.
Rozhodující penaltu, která proslavila Antonína Panenku po celém světě, viděl doma, i když možná jen ze záznamu Československé televize asi každý fotbalový fanoušek. Jemně podkopnutý míč, který obloučkem skončil v brance.
Poslechněte si, jak si českoslovenští fotbalisté užívali oslavu triumfu na evropském šampionátu v roce 1976
„Protože do té doby to nikdy takto nekopl. Když ten míč lehce podkopnu, tak brankář, který se odrazí někam do kouta, tak už se nemůže vrátit. Věděl jsem, že to tak kopnu. Byla to velmi dobrá trefa, ale k dokonalosti chybělo, aby to letělo ještě víc doprostřed,“ uměl si později Antonín Panenka představit ještě lepší a efektnější provedení svého legendárního kopu.
Na tom, že měl šanci ho ukázat pod tlakem v klíčovém momentu mistrovství Evropy, měl podíl i trenér Václav Ježek. „Když jsem psal pořadí hráčů, jak půjdou za sebou, tak se mluvilo i tom, kdo jak bude střílet. Tonda Panenka přišel s tím, že to dá doprostřed. Stejně chtěl střílet i Nehoda. Řekl jsem, že to bude ten poslední,“ popisoval kouč Ježek.
Svým dloubáčkem navždy změnil fotbal. ‚Je to už přes 40 let a ta myšlenka neumřela,‘ těší Panenku
Číst článek
Českoslovenští fotbalisté pak mohli začít slavit. Tyto momenty zůstaly hráčům v paměti navždy. „Sprchovali jsme se, srandovali, pili šampaňské, protože pohár byl na stole u nás a už nám ho nikdo nemohl vzít. O čem jsme snili, tak se nám splnilo,“ říkal kapitán národního týmu Anton Ondruš.
Poté přicestovali reprezentanti s trofejí mistrů Evropy domů. „Moc krásný dojem na mě udělalo přivítání v Praze, když jsme přiletěli z Bělehradu. Čekalo na nás hodně lidí a zastavovaly se za námi třeba i babičky, které určitě fotbalu nerozumí nebo nefandí. I ony měly radost a mávaly na nás. Bylo to nádherné přivítání,“ vzpomínal jeden z fotbalových hrdinů pro Československo slavného evropského šampionátu 1976 Antonín Panenka.
