Hrdina nájezdů Francouz: Těžké momenty nás nepoložily, to nás ohromně posiluje
Postup do semifinále olympijského turnaje vychytal Pavel Francouz, který v samostatných nájezdech zneškodnil všech pět amerických pokusů. Brankářská jednička týmu v rozhovoru pro Radiožurnál vyzdvihla, že Češi znovu dokázali vyřešit těžkou situaci.
Pavle, gratulujeme k postupu. Jak jste viděl utkání z branky?
V první řadě moc děkujeme. Zápas se vyvíjel tak, jak jsme očekávali. Byla to bitva ve správném smyslu slova. Byly tam momenty, kdy nám bylo těžko, ale vždycky jsme se dokázali zvednout, jako už několikrát tady na turnaji. Myslím, že to nás ohromně posiluje.
Česko - USA 3:2 po nájezdech. Hokejisté jsou v semifinále, Francouz nepustil ani jeden nájezd
Číst článek
Co říct ke dvěma inkasovaným gólům? Donato vystřelil hodně nečekaně.
Myslím, že jsme trošku zaspali u nás ve třetině. Někteří hráči se nechali vynést před branku a ve chvíli, kdy jsem měl před sebou dva naše hráče, přiletěla střela k tyčce a já jsem ji absolutně neviděl. Byl to zbytečný gól, nemusel být, ale prostě se to stalo.
Nepoložili jsme se, šli jsme dál a ve druhé třetině jsme měli navrch, dali jsme gól, ale potom jsme propadli, oni ujeli a bylo to rázem 2:2. Byly to těžké momenty, ale pokračovali jsme v naší práci a nevzdali jsme se. Asi minutu do konce trefili tyčku a měli jsme obrovské štěstí, i to nám hodně pomohlo.
Ještě později puk poskakoval po brankové čáře. Byl to pro vás nejhorší moment utkání?
Asi jo. Hodně mi zatrnulo, protože hráči projížděli v moment střely, tak jsem tam šel intuitivně. Cítil jsem, jak mi puk narazil do vnitřku vyrážečky a pak na lýtko. Takové momenty znáte a víte, co to občas znamená. Naštěstí puk zůstal za mnou, tak jsem se snažil ho přikrýt a byla to ohromná úleva, když jsem ho našel mimo branku.
ONLINE: Česko - USA 3:2 po sam. nájezdech
Číst článek
Pak přišly samostatné nájezdy, kde jste Američany naprosto vymazal. Věděl jste vždy, co hráč udělá?
Přiznám se, že ne. Čekal jsem, že budou víc střílet. Jsou to Severoameričané, kteří se většinou tlačí do střelby. Snažil jsem se je přinutit k nějakému pohybu, tak jsem zůstával víc vyjetý, ale čekal jsem víc střel.
Co teď cítíte? Euforii, nebo je to jen další odškrtnutý zápas?
Na ledě to samozřejmě byla euforie, obrovská radost, že nekončíme. Teď si myslím, že zase spadneme na zem, a když do toho dáme všechno, nemusí to být konec.
