„Tady stála zeď. Opevňovala město a jejím hlavním úkolem bylo chránit místní trh," prozrazuje mi hned na úvod na úpatí strmého vrchu původ jeho jména zdejší historik Albert Gosseye. Podle kaple na vrcholu se mu někdy také říká Kapelmuur.

„V roce 1332 město tuto zeď zvýšilo, aby dokázala lépe odolávat útočníkům. Geraardsbergen čelil v historii mnoha obléháním a několikrát musel tuto hradbu stavět znovu," dodává Gosseye.

Dnes po této hradbě nebo zdi už nejsou žádné památky.

„Závod okolo Flander je dlouhý přes 200 kilometrů. Když sem závodníci přijedou, musí vyšlapat prudký svah, jehož stoupání nahoře u kaple dosahuje 19 %. To je hrozně vyčerpávající a traduje se, že kdo je nahoře první, pak nakonec také vyhraje celý závod. Často to tak opravdu je," vysvětluje Gosseye.

„Navíc v těch místech je ta cesta velice úzká, jenom třímetrová. A další faktor, který to ztěžuje, je ten, že se to celé jede na dlažbě. Ten kopec má něco přes jeden kilometr a celé se to jede na flanderské dlažbě. To dělá ten kopec ještě těžší, než kdyby byl s asfaltovým povrchem," doplňuje diplomat, velký znalec belgické cyklistiky a v soukromí sám vášnivý cyklista Michal Bucháček.

Zeď v Geraardsbergenu si na kole vyjel už několikrát. Trasu lemují tabule z historickými momentkami ze slavného závodu nebo zrezlá železná cedule připomínající, že dvakrát ho vyhrál i legendární belgický cyklista Eddy Merckx. 

„Kopec v Geraardsbergenu patří k rozhodujícím místům nebo k závěru závodu, kdy se tak zvaně láme chleba. Tedy kdy se rozhoduje, kdo se stane dalším vítězem a další legendou Kolem Flander," říká Bucháček.

„Ti nejlepší z nejlepší, kteří se tou cyklistikou živí, to zvládnou tak za tři minuty," dodává Michal Bucháček čas, za který profesionální cyklisté zvládnou vyjet tento kopec.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít