Jsou úředníci podjatí? Přípravu sarkofágu přes hořící ostravskou haldu komplikují námitky

Předseda báňského úřadu v následujících dnech rozhodne, jestli jsou jeho úředníci podjatí při schvalování „Plánu pro nakládání s těžebním odpadem na Heřmanické haldě v Ostravě“. Tento dokument je nezbytný pro záměr státního podniku Diamo zakrýt prohořívající kopec plný odpadů z dolů a koksoven do sarkofágu za více než tři miliardy korun. Bez razítka báňského úřadu nemůže stavba začít. Diamo přesto věří, že vznesené námitky jeho záměr neovlivní.

Původní zpráva Ostrava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Halda uvnitř desítky let hoří

Haldu neboli odval Heřmanice tvoří hlušiny a odpady z bývalých dolů a koksoven. Má rozlohu asi 103,5 hektaru a objem uloženého materiálu se odhaduje na 30 milionů tun. Halda uvnitř desítky let hoří | Foto: Petr Sznapka | Zdroj: ČTK
Přehrát

00:00 / 00:00

Jsou úředníci podjatí? Přípravu sarkofágu přes hořící ostravskou haldu komplikují námitky

Námitku podjatosti báňských úředníků vznesl na jednom z podzimních jednání Dalibor Tesař, majitel firmy Cresco&finance, která v těsné blízkosti Heřmanické haldy vlastní řadu pozemků. Je tedy jedním z účastníků řízení, kteří jednají o tom, co se bude na haldě dít.

Co je halda Heřmanice?

Heřmanická halda je uměle vytvořený kopec vytěžené hlušiny z dolů a odpadů ze stále funkční koksovny. Pokrývá plochu 103 hektarů a dosahuje výšky 30 metrů. Halda začala vznikat ve čtyřicátých letech minulého století. Od devadesátých let prohořívá zevnitř. To představuje ekologickou zátěž kvůli toxickým a rakovinotvorným zplodinám, které unikají do ovzduší jen zhruba tři kilometry od centra Ostravy. Teplota uvnitř haldy dosahuje až 600 stupňů Celsia. Odval má ve správě státní podnik Diamo, který zahlazuje následky po těžbě na celém území České republiky.

PROBLEMATIKU SANACE HALDY JSME POPSALI DŮKLADNĚ ZDE.

Podnikateli vadí, že Český báňský úřad jmenoval dva své úředníky do meziresortní pracovní skupiny, která vybírala po letech nový způsob sanace Heřmanické haldy, když se předchozí metody údajně ukázaly jako neefektivní. Právě tato skupina letos na jaře rozhodla, že prohořívající kopec do deseti let překryje sarkofág.

Je to ale opět báňský úřad, konkrétně jeho ostravská pobočka, který zrovna rozhoduje o tom, jestli je zvolený způsob sanace v souladu se zákonem. Schvaluje totiž takzvaný Plán pro nakládání s těžebním odpadem, tedy dokument, bez jehož aktualizace nebude možné stavbu sarkofágu zahájit. A v tom podle Tesaře vzniká ona podjatost.

„Reálně podjatost báňského úřadu nastala jmenováním jeho členů do pracovní skupiny jmenované (bývalým – pozn. red.) ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN). Na tuto skutečnost upozornil sám Český báňský úřad ve svém dopise ministrovi. Bohužel totéž platí pro ostatní orgány státní správy, které se pracovní skupiny účastnily a byly politicky ovlivňovány při výběru varianty sanace,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz Tesař, proč se rozhodl námitku podat.

Mapa majetkových vztahů pod haldou Heřmanice. Klíčové jsou pozemky státního podniku Diamo, který vlastní většinu odvalu, a firmy cresco&finance, jejíž součástí jsou i laguny a třídící linka. Pozemek OKK Koksovny představuje skládku toxického materiálu | Foto: Jan Cibulka, ČÚZK | Zdroj: Český rozhlas

Jak ale ze zmíněného dopisu předsedy báňského úřadu Martina Štemberky exministru Síkelovi vyplývá, báňský úřad se právě námitce podjatosti snažil předejít. „Rozhodl jsem se vyčlenit pracovníky Českého báňského úřadu, kteří se následně nebudou podílet na vedení správních řízení a rozhodování ve věcech týkajících se odvalu Heřmanice,“ napsal v dopise tehdejšímu ministrovi Štemberka.

Báňský úřad neschválil předložený plán na uzavření hořící haldy do sarkofágu. Diamo ho musí dopracovat

Číst článek

Ani tím ale námitce podjatosti nezabránil. Podle mluvčího báňského úřadu Bohuslava Macheka teď musí předseda úřadu námitku posoudit, rozhodnutí by mělo padnout „v řádu dnů“. „Posouzení nemá vliv na zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci schválení dokumentace ‚Plán pro nakládání s těžebním odpadem‘ pro úložné místo Heřmanice,“ naznačil mluvčí, že by mohlo rozhodnutí o schválení klíčového dokumentu padnout velmi brzy.

Tomu, že by tentokrát už mohlo být stanovisko báňský úředníků kladné, napovídá i skutečnost, že o celé věci na konci října osobně jednali se zástupci Diama a dalšími účastníky řízení. „Správní řízení nebylo dosud ukončeno, z tohoto důvodu nejsem oprávněn informovat o dalších podrobnostech,“ odmítl ale Machek nadcházející rozhodnutí blíže komentovat.

Právě možné schválení dokumentu je ale podle Tesaře důkazem namítané podjatosti. „Vydání rozhodnutí pro ‚Plán nakládání s těžebním odpadem‘, který neobsahuje projektovou dokumentaci ani posouzení vlivu záměru na životní prostředí a vůbec neřeší přítomnost kontaminovaných odpadů na odvalu Heřmanice, z našeho pohledu nestranné není a také není v souladu s právním řádem této země,“ upozorňuje.

Razítka pro sarkofág

V celé věci jde o definitivní vyřešení sanace prohořívající Heřmanické haldy. Tu má totiž podle nejnovějšího záměru státního podniku Diamo překrýt sarkofág za tři miliardy korun, který má nejen zabránit šíření zplodin do ovzduší, ale také omezit hoření uvnitř třicet metrů vysokého kopce plného odpadů z dolů a koksoven.

Podívejte se na nejnovější plán na utěsnění hořící části odvalu Heřmanice:

„Diamo má s touto metodou vlastní zkušenosti, přičemž i po dvanácti letech od ukončení prací se tato metoda osvědčila. Po realizaci došlo k významnému poklesu teplot v odvalu,“ popsal ředitel Diama Ludvík Kašpar na červnové tiskové konferenci za přítomnosti ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Jozefa Síkely (STAN). Stejně úspěšná by podle něj mohla být i sanace hořící části heřmanického odvalu.

6:24

Stavbě miliardového sarkofágu přes hořící haldu stále chybí razítka. Diamo musí dopracovat dokumentaci

Číst článek

Jenže k tomu, aby mohlo Diamo svůj nový záměr provést, mu stále chybí „razítka“ báňského úřadu pod zmiňovaným aktualizovaným plánem, který má přesně určit, co může a nemůže státní podnik na Heřmanické haldě provádět.

Tento dokument si Diamo chtělo nechat od báňského úřadu schválit už na konci května, krátce po zvolení nové sanační metody v podobě sarkofágu. Jenže s předloženým plánem báňský úřad nesouhlasil. A vrátil ho státnímu podniku s dvanácti připomínkami zpět, jak informoval iROZHLAS.cz v polovině července.

Diamo pak raději celý plán stáhlo, přepracovalo ho a úřadu předložilo na konci srpna znovu. Státní podnik se při tom musel vyrovnat třeba s upozorněním na stále chybějící posouzení vlivu stavby sarkofágu na životní prostředí (EIA) či na chybějící stanovisko stavebního úřadu.

I bez zmiňovaných razítek ale už Diamo začalo svůj záměr na výstavbu sarkofágu připravovat. „Zahajujeme veřejnou zakázku na projektanta sanace Heřmanické haldy. Aby se práce na sanaci nezdržovaly, jdeme cestou tvorby dílčích projektů tak, abychom na jaře příštího roku mohli začít se sanací na našich pozemcích,“ přiblížil aktuální stav projektu mluvčí Diama Tomáš Indrei s tím, že státní podnik věří, že ke schválení klíčových dokumentů dojde co nejdříve.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme