V sobotu 7. července to bude přesně 40 let od chvíle, kdy se z talentované české rodačky Martiny Navrátilové stala velká šampionka. Tenistka, která předtím emigrovala z komunistického Československa, zdolala ve finále Wimbledonu svou největší rivalku Američanku Chris Evertovou a vůbec poprvé se radovala z grandslamového titulu.

„Řekla bych, že je to před dvaceti lety, ne před čtyřiceti. Byl to nejkrásnější, ale taky nejsmutnější zážitek, protože tam nebyli rodiče. Až po zápase jsem zjistila, že to viděli. Jeli do Plzně a viděli to na německé televizi,“ vrací se na Radiožurnálu do roku 1978 Martina Navrátilová, první česká rodačka, které se povedlo ženskou dvouhru Wimbledonu vyhrát.

Tou druhou byla o dvacet let později Jana Novotná, která vloni podlehla těžké nemoci. Nejslavnější singlové trofeje se dočkala na třetí pokus. Připomíná to i speciální video „Wimbledonská cesta“, s pláčem tenistky na ramenou vévodkyně z Kentu po prvním nezdaru, i s talířem za titul po výhře nad Francouzskou Nathalií Tauziatovou.

„Když se to podařilo, jednu chvíli jsem nic necítila, byl ve mně naprostý klid. Vedle mě stáli lidé a tleskali, jásali. Všichni to tehdy Janě hrozně přáli,“ vyprávěla letos na jaře při představování pamětních mincí s portréty slavných českých tenistů maminka wimbledonské šampionky z roku 1998 Libuše Novotná.

Tituly slavných rodaček v minulosti motivovaly i Petru Kvitovou, dvojnásobnou wimbledonskou šampionku, která se teď bude snažit uspět i v roce s osmičkou na konci. Kvitová často slýchá, že je jednou z favoritek, ale tou se prý úplně necítí.

Vždyť loni touto dobou stála na stejném místě sice šťastná, že může po přepadení a následné operaci silně pořezané ruky znovu hrát tenis, ale s nejistotou, jak se její kariéra bude dál vyvíjet.

„Situace je úplně jiná než vloni. Sezona se zatím vyvíjí super, ale na grandslamech to až tak skvělé nebylo. Ale nechci na sebe dávat nějaký zbytečný tlak,“ řekla Petra Kvitová před zahájením turnaje.

A ještě jeden příběh: na jedné straně Švýcar Roger Federer v bílém svetříku, na té druhé Španěl Rafael Nadal v tílku. Památné finále Wimbledonu z roku 2008, které teď deset let poté organizátoři slavného turnaje připomněli unikátním filmem.

Nadal tenkrát vyhrál 9:7 v pátém setu, a šlo tehdy o průlomové vítězství typického antukáře na wimbledonské trávě.

„Vždycky jsem měl jasno v tom, že to byl jeden z nejemocionálnějších zápasů, které jsem kdy hrál. Všichni vědí, že jsem si tím splnil jeden ze svých snů. Teď už mi to připadá hodně dávno, ale jsem šťastný, že jsem ještě tady,“ říká jednička světového žebříčku Rafael Nadal.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít