Servismani české biatlonové reprezentace se během závodních dnů nezastaví ani na chvíli. „Práškovky zbavujeme základního vosku, aby se mohly naprášit,“ říká pro Radiožurnál servisman Tomáš Schindler, který na sobě má zástěru tak, aby se neušpinil od parafínu a od vosku.

Schindler je mužem, který se stará o lyže tolik populárního biatlonového týmu. Zajímavý je mimo přípravy lyží ale i jeho příběh, jak se dostal do týmu.

„Vyzní to, jako že jsem trochu mamánek,“ popisuje s nadsázkou Schindler. „Maminka někde na internetu zjistila, že se vypsalo výběrové řízení na servisního technika českého biatlonu, tak mi psala, jestli to nechci dělat, když jsem dříve závodil na lyžích. To jsme pořád chodili mazat.“

Přihlásila ho máma

Schindlera poté do konkurzu přihlásila maminka. „Řekl jsem jí, že nemám čas se tam vozit po zadku. Jestli chceš, abych to dělal, napiš tam životopis a vyřeš to za mě,“ vysvětluje Tomáš Schindler.

Ještě před třemi lety by ho nenapadlo, že bude stát v servisním kamionu. „Poté po mně chtěli, abych jim přijel ukázat, jak lyžuji. Jel jsem z Frenštátu pod Radhoštěm do Jablonce, šílená, strastiplná, čtyřhodinová cesta.“

„Když jsem dorazil, šel jsem do kanceláře, kde seděli další uchazeči. A Ondra Rybář říká: ‚Hele kluci, nějaký magor nám tu chtěl poslat video, jak lyžuje. To je blbec, co.‘ Tak jsem odpověděl, že to jsem já,“ směje se český servisman.

Schindler však nezapomíná, komu vděčí za svou práci u české reprezentace. „Každý den děkuji mamince, za to že jsem, a že mě dovedla k této skvělé práci. Odměnou pro ni mělo být, že se přijede podívat na závody do Nového Města, ale ty pro diváky zrušili. Takže ji pozvu příští rok, ať se podívá do kamionu a vidí, co mi sehnala za byznys.“

Na otázku, zdali je jeho práce dřina, odpovídá Schindler se smíchem: „Kdybych to tenkrát věděl, tak to po cestě do Jablonce otočím už v Hradci.“

David Nyč, wei Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít