Dobrovolnice Sara
Mezi dobrovolníky na egyptském mistrovství světa fotbalistů do dvaceti let narazí našinec na velmi zajímavé postavy. Třeba dívku, která obdivuje Český ráj, Český Krumlov a české lidi.
Fotbalové mistrovství světa do dvaceti let neskončilo jen pro český tým, ale postupně se s ním loučí i dobrovolníci v jednotlivých městech, kde se už nebude hrát. Na egyptských stadionech se těchto mladých lidí v typických žlutých tričkách pohybuje mnohem více než novinářů. Jsou vesměs milí, vstřícní, umějí více či méně anglicky, ale co možná u dobrovolníků překvapí - nedělají svou práci úplně zadarmo. A najdou se mezi nimi i takoví, pro které Česká republika není neznámou zemí.
Praha je krásná
Devětadvacetiletá Sara Awadová se starala o blaho novinářů na tribuně a v zákulisí stadionu v Port Saídu, kde Češi odehráli své zápasy proti Austrálii a Brazílii. Právě včerejším osmifinále mezi Brazílií a Uruguayí pro ni turnaj skončil. Sara se tak vrátí ke své obvyklé činnosti. Učí na místní univerzitě, a tak mezi svými kolegy vyniká obzvláště kvalitní angličtinou.
Když spatřila zkratku pro Českou republiku na mé akreditaci při prvním utkání proti Austrálii, okamžitě se ke mně jakožto jedinému českému novináři hlásila. Loni v červenci totiž strávila svůj první týden v Evropě právě na českém území, které si zamilovala.
„Většinu času jsem pobyla v Praze. Moc se mi líbil Hrad, řeka, orloj a atmosféra v restauracích. Taky jsem byla u mých hostitelů na chatě, máte krásnou přírodu, hlavně lesy. To víte, u nás je to samá poušť. Obdivovala jsem také Český Krumlov a Český ráj. Vaše země je fascinující. Užila jsem si počasí, potkala vstřícné lidi… Škoda, že je pro nás cestování po Evropě tak nákladné, ale doufám, že se k vám ještě podívám."
Češi v rodném městě
Sara svá slova přetavila v činy, když na stadionu pečovala především o to, abych coby Čech nic nepostrádal. A během utkání držela palce českým fotbalistům.
„Pochopitelně. A když váš tým nalosovali do skupiny v Port Saídu, byla jsem nadšená. Těšila jsem se, že tentokrát uvidím Čechy ve svém rodném městě. Po své návštěvě Česka cítím k vaší zemi pouto, takže jsem měla velkou radost, že Češi přijeli do mé vlasti a vaši fotbalisté hráli v mém městě."
Svého dobrovolnictví se Sara chápala s nadšením, ale jí i jejím kolegům se dostávalo také odměny až 30 egyptských liber denně. To je zhruba sto českých korun, ale na místní poměry jde o nemalou částku. A navíc - egyptská vláda přislíbila, že všichni dobrovolnici se po šampionátu mohou zdarma přihlásit do různých vzdělávacích programů, na což místní mladí lidé slyší.
