Žilina stojí Spartě v cestě k účasti v LM
Žilina se zdá být schůdným posledním soupeřem fotbalistů Sparty na cestě do skupiny Ligy mistrů. Jenže hádejte, jak dlouho už český klub v evropských pohárech nedokázal soupeře ze Slovenska porazit?
Září 2001. To je měsíc, ve kterém naposledy český klub zvítězil na evropské fotbalové scéně nad slovenským. V souboji dvou Slovanů tehdy ten liberecký porazil svého bratislavského jmenovce 2:0 a odrazil se tím k cestě až do čtvrtfinále Poháru UEFA.
Pro pražskou Spartu to může být před dvojzápasem proti Žilině o postup do Ligy mistrů varováním, že doba převahy českého fotbalu nad slovenským dávno skončila. A i když se to nezdá, stalo se to na klubové úrovni vlastně mnohem dříve, než na té reprezentační, kde český fotbal na slovenský nestačil až v poslední kvalifikaci.
Když Liberec porazil Slovan Bratislava, hrál za něj ještě zahraničním angažmá nepolíbený Jiří Štajner, který se na sever Čech letos v létě po osmi letech vrátil. Od konfrontace dvou Slovanů se potkávala s českými soupeři pouze Žilina, a i když to jednou znamenalo vyřazení, nikdy neprohrála.
„Ze Slávií jsme hráli třikrát a ani v jednom zápase nepadl gól a nakonec jsme ani nepostoupili do Ligy mistrů, takže na to moc dobré vzpomínky nemám. Co se týká Liberce, to už bylo veselejší. Dokázali jsme je porazit v obou zápasech a postoupili jsme přes ně, takže příjemnější vzpomínky jsou na Liberec,“ přehrává si česko-žilinská setkání v Evropě Róbert Jež
Ve statistikách slovenského mistra je vedený jako hráč s největším počtem odehraných zápasů v evropských pohárech. Má jich na kontě dvacet čtyři a mezi nimi se skví třeba i necelé dva roky stará výhra na stadionu Aston Villy.
Ježův nadřízený Pavel Hapal na takový úspěch v evropském poháru zatím čeká. Ale věří, že může přijít co nevidět a klidně i v Lize mistrů.
„Ono to je složité. Samozřejmě záleží na losu potom dál, ale já si myslím, že máme na to dost vyzrálé mužstvo na to, abychom tam hráli ne vyrovnanou partii, ale určitě bychom v některých zápasech dokázali bodovat. To věřím. Stoprocentně tomu věřím,“ říká Pavel Hapal.
Gól na hřišti soupeře
Hlavní zbraní Hapalova souboru je to, co se ve fotbale odpradávna nejvíce cení - umění zaútočit, a to i na soupeřově hřišti. Za poslední dvě sezóny plus dosavadní průběh této se Žilině stalo pouze dvakrát, že coby hostující tým nedala gól, a často právě díky brance zvenku nakonec postoupila.
„My samozřejmě věříme, že klíčem k úspěchu je vstřelit na hřišti soupeře gól. Nám se to zatím skoro vždycky podařilo, kromě nešťastného zápasu v Birkinkaře, kdy jsem prohráli 0:1, ale těch šancí jsme třměli hodně a my jsme ty góly akorát nedali. Takže pokud dáme gól, tak si myslím, že to může být klíčem k dobrému výsledku a klíčem k odvetě.“
Platí ale i opačná zákonitost - jestliže Sparta neinkasuje a ještě lépe podaří-li se jí navrch skórovat, při její schopnosti hrát na nulu se ocitne ve velmi dobré výchozí pozici, asi jako před odvetou třetího předkola v Poznani.
