Celou sezónu paběrkoval a trápil se. Cyklista zvyklý vítězit si spravil chuť až koncem závodního roku, ale stálo to za to. Podobně jako biker Jaroslav Kulhavý zvítězil na olympiádě, ovládl Belgičan Philippe Gilbert silniční závod s hromadným startem na mistrovství světa.

7:07 24. září 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Celá horda Belgičanů oslavolala triumf svého oblíbence na mistrovství světa. Chtělo se mi křičet s nimi. Když se v lednu cyklistický časopis 53x11 ptal: „Zopakuje letos Philippe Gilbert svoji fenomenální sezonu?“, odpověděl jsem, že ne, že obhájit triumfy v klasikách bude těžší, než zvítězit poprvé.

Ale proč by nemohl vyměnit dres mistra Belgie za ten pro světového šampióna? A po závodě s hromadným startem ve Valkenburgu on sám odpovídal, jaké to je ten dres mít.

„Je to skvělá chvíle. A měl jsem čas si ji užít, těch posledních 200 metrů. Po nejstrmějším stoupání, to bylo 2200 metrů do cíle, to bylo dlouhé, ale i rychlé. Soustředil jsem se na svůj výkon. A pak už jsem věděl, že to bude moje.“

Loni vyhrál Philipp Gilbert, co se dalo. Zato letos se třicetiletý cyklista trápil. Jarní klasiky nula, titul mistra Belgie žádný, což je 200% pokles. Probral se až dvěma etapovými triumfy na Vueltě. A tak popisoval, jaké to je, stát se světovým šampiónem po takové - jemně řečeno - těžké sezóně.

„Samozřejmě, že to nebylo snadné. Po jarních klasikách jsem byl hodně rozmrzelý. Snažil jsem se dostat do formy, ale nešlo to. Ale pořád jsem se o to snažil, pokračoval jsem. A vyplatilo se to,“ říkal Gilbert.

„Měl jsem letos tři cíle: jarní klasiky, olympiádu a svět. Aspoň jeden z nich jsem splnil. Už na olympiádě jsem byl dobrý, ale nevyhrál. A když máte takové cíle, nedají se splnit všechny, ale aspoň za ten jeden jsem rád.“

Ostatně postavil se k výzvě čelem. Neschovával se vzadu v balíku, díky tomu se nepřimotal do pádu. Krajané mu pomohli, dva byli v úniku, ale neaktivitou spíše pomáhali pelotonu. Přesně v duchu taktiky. A nakonec nastoupil šampión a usměrněnou explozí síly si dojel pro zlatou medaili. To jsou ty důvody, proč se radoval Philippe Gilbert a ne třeba někdo z Čechů.

Tomáš Kohout, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít