Zemětřesení v Barmě je nejsilnější za 180 let. Režim může využít pomoc jako zbraň, říká ředitelka centra
Počet obětí po zemětřesení v Myanmaru, bývalé Barmě, už přesáhl číslo 140 a je jisté, že dál poroste. Situaci komplikuje, že vojenská vláda zakázala činnost řady médií. Střední Barma, která byla epicentrem otřesů, byla zpustošená nálety a boji mezi armádou a povstalci. „Zemětřesení jsou bohužel v hustě obydlených oblastech,“ říká pro Radiožurnál Sabe Soe, ředitelka barmského centra Praha, která se zaměřuje na zlepšení situace lidí v Barmě.
Jaké máte informace o tom, jak to teď v Barmě vypadá?
Je to velký chaos, zatím nejsou známé přesné počty obětí. Záchranáři ještě nedokončili vyprošťování lidí ze zřícených budov, ale odhaduje se, že minimálně budou stovky obětí a jsou tam tisíce zraněných. Počet může stoupat, protože v Thajsku se nacházejí barmští pracovní migranti, kteří byli také zasaženi.
„Zemětřesení jsou bohužel v hustě obydlených oblastech,“ říká pro Radiožurnál Sabe A. Soe, ředitelka barmského centra Praha, která se zaměřuje na zlepšení situace lidí v Barmě
Je už teď jasné, které oblasti v Barmě byly zemětřesením postiženy nejvíce? Jak hustě jsou obydlené? Jsou to spíš horská nebo rovinatá území?
Nejvíce byla zasažena střední Barma v Sagainském zlomu. Právě v té oblasti často probíhají zemětřesení. Čtvrteční zemětřesení je údajně nejsilnější za 180 let a je bohužel v hustě obydlených oblastech.
Obracejí se na vás lidé, kteří jsou spojeni s Barmou, mají tam příbuzné nebo přátelé a potřebují pomoc nebo informace?
Máme malou komunitu Barmánců v Česku, kteří mají přímé kontakty na svoje rodiny, takže naštěstí nepotřebují naši pomoc. Nemáme možnost v terénu zjišťovat konkrétní případy, ale pokud vím, tak česká velvyslanectví v Rangúnu a Bangkoku jsou v pohotovosti a poskytují pomoc českým občanům.
Spíš se nám ozývají čeští přátelé, kteří mají starosti, chtějí pomoct a já jim moc děkuji za solidaritu. Určitě budeme dál informovat, až budeme vědět o veřejných sbírkách, jak pomoci Barmě.
‚Pomoc jako zbraň‘
Vojenský režim oznámil, že je otevřen mezinárodní pomoci a že přispět může jakákoliv země nebo organizace. Režim v minulosti odmítal humanitární pomoc, například po cyklonu Nargis v roce 2008. Věříte, že tentokrát bude jednodušší lidem v Barmě pomoci?
Spíš chceme, aby režim nepoužíval mezinárodní pomoc jako zbraň a aby skutečně spravedlivě poskytoval pomoc všem zasaženým oblastem. My tomu nevěříme, protože už teď máme přes tři miliony vnitřně přesídlených lidí, kteří nedostávají žádnou humanitární pomoc. Navíc junta už neovládá dvě třetiny území v Barmě. A právě některé zasažené oblasti jsou osvobozené od junty a jsou pod správou revolučních složek.
Zemětřesení v Myanmaru a Thajsku přinese tisíce obětí, míní experti. V Bangkoku se zřítil mrakodrap
Číst článek
Je důležité, aby mezinárodní pomoc šla oběma směry a oběti skutečně dostaly pomoc. Primárně bychom měli jako mezinárodní společenství vyzvat juntu, aby okamžitě zastavila letecké útoky na civilisty, jinak ani humanitární pomoc nemůžeme poskytovat.
Jsou obě strany, jak vojenská vláda, tak prodemokratické síly a povstalci, vůbec schopné organizovat pomoc v zemi? Mají prostředky a síly?
Revoluční složky už teď pomáhají válečným uprchlíkům a vnitřně vysídleným lidem, protože lidé musejí utéct od vojenských útoků. Mají nějaké netradiční kanály, ne přes mezinárodní organizace, jako je Červený kříž nebo OSN. Přes hranice od sousedních zemí, jako je Indie nebo Thajsko, mají svoje neoficiální kanály, které bychom měli zvažovat, pokud budeme poskytovat pomoc.
