Egypt zažívá 'odpadkovou' revoluci. Úklid mění ulice k nepoznání
REPORTÁŽ. V Egyptě vypukla další revoluce. Jejím cílem ale tentokrát není svrhnout vládce, ale vyčistit města zavalená odpadky. Káhira uvedla zkušebně do života jednoduchý a chytrý nápad, který by mohl celou zemi od základu změnit.
V Káhiře se otevřely první dvě pouliční výkupny tříděného odpadu. Dvacetimiliónové egyptské hlavní město je totiž pověstné svým nepořádkem a špínou. Ulice jsou plné odpadků, na prázdných parcelách vznikají skládky a moderní svoz popelářskými vozy tam skoro neexistuje. Nápad dvou poslankyň parlamentu ale mnozí považují za další egyptskou revoluci.
„Cílem projektu je jednak vyčistit ulice, a jednak naučit lidi třídit odpad už v domácnostech. Aby si uvědomili, že některý odpad má hodnotu a je škoda ho vyhazovat. Tahle kultura tady v Egyptě zatím chybí," popisuje třicátnice Nermín Talaatová.
Sedí s kabelkou na klíně v montovaném stánku a sleduje své tři zaměstnance, jak váží a balí do pytlů odpadky. Do ulice jsou otevřené dveře a před nimi váha.
„Chodí sem různí lidé. Od těch chudých, kteří si sbíráním odpadků přivydělávají, až po lidi, kteří za přinesený odpad nic nechtějí. Ti jsou hlavně ze vzdělanějších vrstev a ten nápad se jim prostě líbí," dodává.
Káhira cyklistům nepřeje, mladý Egypťan se rozhodl objet celou zem
Číst článek
Talaatová má vystudovanou anglistiku, nicméně životní prostředí jí vždycky zajímalo a věděla, že hromady odpadků na káhirských ulicích mají svou cenu.
Na ulici jsou na černé tabuli křídou napsané ceny: kilo kartónů za jednu egyptskou libru, zelené sklo za deset piastrů, plechovky od nápojů se vykupují za osm liber kilo, a tak dále.
„Chodím sem tak obden, vždycky přinesu nějaké plasty a staré noviny. Já jsem sklenář, ale práce teď moc není, takže si tímhle přivydělávám. No vida, deset liber!" říká pán s pytli s plasty a papírem.
O chvíli později se objevuje další pán s vozíkem a čtrnácti kily kartonů. „Něco vám řeknu. Spousta lidí sbírá odpadky na ulici, aby je tady prodali. Ti lidi potřebují jíst a práce není," říká a jako by se přede mnou styděl za to, že si odpadem přivydělává.
Mína, pracovník sběrny, ho proto uklidňuje, že ve vyspělém světě tohle lidé dělají běžně a že je to naopak projev kulturnosti.
Pro Nermín Talaatovou je výkupna zisková. Nakoupený vytříděný odpad prodá zpracovatelům jako surovinu a s odbytem prý nemá problém. A může projekt skutečně vyčistit káhirské ulice?
„Ale to už se děje. Zeptejte se lidí, kteří tu bydlí. Takhle čisto tady dřív nebývalo. Je to vidět na první pohled." Na káhirskou novinku žehrá snad jen konkurence - tradiční popeláři, kterým lidé za odvoz odpadu platí.
