Vnitrovodní led je zajímavým fenoménem, pro jehož vznik se musí sejít několik zásadních faktorů. Předně vzniká pouze ve velmi čisté vodě, v době, kdy panují silné mrazy a hladina ještě není zamrzlá.
V Ústeckém kraji platí na Labi dál třetí, nejvyšší povodňový stupeň. Vzestup hladiny dolního Labe se ale ještě očekává. Hladina by tam mohla kulminovat podle předpovědi meteorologů ve čtvrtek.
Třetí stupeň povodňového ohrožení platil ráno na desítce míst, například na Labi v Děčíně či Litoměřicích. Povodňové ohrožení hlásila také měřicí místa na Sázavě v Kácově a Nespekách.
I v zimě ochránci přírody dál na aktivního bobra ve Světnově na Žďársku dohlížejí. Dlouho se jim nedařilo zastavit jeho stavění hrází, které by mohly rozlít vodu do okolí.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
„Tam, kde my na hydrantu strávíme deset minut čistého času, co vytéká voda, tak technik nechá vodu vytékat hodinu dvě, protože mají menší průtok,“ přibližuje Ručka z firmy Voda Brno.
Zákaz výstavby nových nádrží je výborná zpráva i pro ornitology. Na místech, kde měly nové gigantické nádrže stát, totiž žijí vzácní dropi, vzdálení příbuzní pštrosů.
„Došlo k nadměrnému rozvoji vodního květu sinic, v září poklesla průhlednost až na 50 centimetrů. Teď se to zase trošku zlepšilo, teď je průhlednost asi 1,5 metru,“ popisuje mluvčí Povodí Labe.
Na ploše zhruba tří hektarů vznikne 55 hradítek, které zabrání tomu, aby voda z místa odtékala. Díky tomu by se tam mohlo dařit vzácným druhům rostlin a živočichů.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
Výstavba klapkového jezu na Dyji, kterou financují Lesy České republiky, ve čtvrtek oficiálně začala. Projekt za asi 180 milionů korun má zlepšit hospodaření s vodou v oblasti.
Návratu Bezdrevského potoka na Českobudějovicku do původního koryta brání jedna z blízkých obcí. Právě souhlas všech dotčených brání v Česku obnovování vodních toků a tím i zadržování vody v krajině.
Dešťová voda někdy teče do řek a potoků ve velkém množství. Ryby jsou vystaveny působení částic mědi, olova či zinku, případně dalších toxických látek.
Každý občan Saúdské Arábie v současnosti spotřebuje 263 litrů vody denně. Například v Německu je to 128 litrů. Navzdory situaci se ale vláda zdráhá nabádat veřejnost k šetření s vodou.
„Ve vrtech se ztrácí voda. Zvláště v těch mělčích, ale i už v těch středních s hloubkou 50 metrů. Tato situace se nelepší a ani vývoj do budoucna nebude příznivý,“ předpokládá Tomáš Hrdinka.
Tělo muže bylo nalezeno v šestimetrové hloubce zhruba 30 metrů od břehu, snaha záchranářů o jeho oživení nebyla úspěšná. Šestiletého chlapce si vzal na starost krizový tým.
Za účelem akce Pirátské války se 12. srpna napouští část příkopů v terezínské pevnosti. Systém z 18. století dříve sloužil jako ochrana před nepřítelem, dnes proti povodním.
„Nejedná se o žádný kanál Dunaj–Odra–Labe,“ říká vědec Trnka. Cílem nyní je vypočítat, jestli by vůbec mělo smysl dvě řeky propojit několik desítek kilometrů dlouhým zavlažovacím kanálem.
Ještě v roce 2020 si nechalo vybudovat studnu kolem osmi a půl tisíce lidí. O rok později to bylo o tisíc méně a loni to bylo zhruba 6 tisíc lidí, tedy o 1 500 studní méně než v roce předchozím.
Díky práci dobrovolných hasičů se Pomurský region u maďarských hranic zatím obešel téměř bez pomoci armády. Jejich rychlý zásah u protržené hráze v obci Dolnja Bistrica zachránil většinu domů.
Zichův rybník v Novém Městě na Moravě je plný těžkých kovů a jedovatých látek, které tam putovaly desítky let z nedaleké výroby lékařských nástrojů a implantátů.
Podle sdělení polského státního podniku Wody Polskie si jeho pracovníci dopoledne povšimli leklých ryb v hraničním úseku řeky Odry. Zatím není znám rozsah ani příčina úhynu.