Hlubší vrty nepomůžou. Kde chybí voda, měli by uvažovat o napojení na vodovod, doporučuje hydrolog

Tropická vedra vystřídaly v Česku silné bouřky s vydatnými dešti. Hasiči měli přes 1100 výjezdů. A nejvážnější je situace v Jihočeském kraji, kde se bez proudu ocitly tisíce domácností. „Ráno tam byl na dvou tocích druhý stupeň povodňové aktivity, ale pokud nebude dál výrazněji pršet, tak hladina velmi rychle poklesne a během pár dní se zase můžeme dostat do stupně sucha,“ říká pro Radiožurnál Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studna

Studna | Zdroj: Shutterstock

Jak je na tom teď Česko?
Pokud se podíváme na půdní sucho, tak to za poslední dva tři týdny díky srážkám na území České republiky není, jenom na severozápadě Čech.

Přehrát

00:00 / 00:00

Můžeme se připravit na sušší léta a podzim, více vody naprší v zimě, odhaduje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského

Ale pokud se podíváme na sucho hydrologické, tedy kolik vody teče ve vodních tocích, tak situace zůstává poměrně špatná. A to hlavně v západních a severozápadních Čechách, v povodí Berounky, Ohře nebo Bíliny. To jsou oblasti, kterým se sobotní a noční vydatné deště vyhnuly.

Dokážou takové deště, jaké teď Česko na některých místech zažilo, nasytit půdu a zmírňovat sucho?
Takové deště dokážou půdní sloupec nasytit. Nicméně jak se kvůli extremitě klimatu střídají horká období se srážkovými epizodami, tak se půda častěji vysušuje. To znamená, že půdní sucho je čím dál častější. A potom se velmi rychle propisuje do hydrologického sucha, protože v půdě je obecně vody méně a je zde malá setrvačnost dotace vodních toků.

Bioklimatolog Trnka: Požáry řeckého rozměru u nás neočekávám. České Švýcarsko se ale opakovat může

Číst článek

Vidíme to třeba na dvou tocích v jižních Čechách. V neděli ráno tam byl druhý stupeň povodňové aktivity, ale pokud nebude dál výrazněji pršet, tak hladina velmi rychle poklesne a během pár dní až týdne se zase můžeme dostat do stupně sucha.

Letošní léto je velmi horké, v červenci padaly teplotní rekordy. Může to nějak do budoucna ovlivnit vláhu v Česku?
Teploty mají vliv na odpařování vody z krajiny, čím vyšší teplota, tím více odpařování. Když se srážky v dlouhodobém trendu výrazně nemění, tak vody zůstává v půdě a v řekách méně. To znamená, že se můžeme obecně připravit na sušší léta a podzim. Více vody naprší ve formě srážek v zimě. A spíše naprší, než nasněží.

To se dlouhodobě podepisuje na tom, že v jarním období řeky nejsou dotovány ze zásob podzemních vod, které se utváří pozvolným táním sněhové pokrývky, a potom v jarním období může trpět i vegetace právě nedostatkem vody v půdě.

Vzhledem k tomu, co říkáte, je potřeba, abychom se v Česku připravili na sucho dlouhodobě. Jaká jsou ta opatření? Jsou v dostatečná?
Já myslím, že za posledních sedm osm let, od první periody sucha v roce 2015, se i na úrovni vlády přijalo několik dokumentů. Dělá se pro to mnohem více než předtím.

24:20

Nejvíc ohrožená krajina je ta zemědělská, kvůli lobby ale její ochrana není v novém nařízení, říká biolog

Číst článek

Abych to shrnul do dvou velkých skupin. Jsou to jednak opatření v krajině, na lesní půdě, na zemědělské půdě, která pomáhají výrazně přírodní složce.

Pak by to měla být i opatření na vodních tocích, kam se voda dostane v konečné fázi z půdy. A pro potřeby lidí i průmyslu je potřeba ji tam udržet. Tady se bavíme o malých až středních víceúčelových vodních nádrží.

Doba velkých přehradních nádrží už je pryč, vzhledem ke složitým majetkovým poměrům. Nicméně je to otázka nějakých dvaceti třiceti čtyřiceti let, kdy se opatření v krajině, která už probíhají, budou muset doplnit právě těmito malými vodními nádržemi na menších a středních tocích.

To jsou plošná opatření. Máte nějaká doporučení, jak se na sucho může připravit každý sám?
Slyšíme to z několik let, že soukromé osoby nebo i obce, které jsou zásobovány vodou z vrtů, tak mají podzemní vody čím dál méně. Ve vrtech se ztrácí voda, zvláště v těch mělčích, ale i už ve středních vrtech s hloubkou 50 metrů. Pozorujeme výrazný pokles až o několik metrů, nebo dokonce o několik desítek metrů hladiny podzimní vody.

Tato situace se nelepší a ani vývoj do budoucna nebude příznivý. To znamená, že pokud se ve vrtu voda ztrácí, tak dlouhodobým řešením nebude ten vrt prohloubit nebo udělat druhý třetí. Ale uvažovat o připojení na skupinový vodovod, který tam přivede pitnou vodu. Tyto zdroje mají dostatečnou zabezpečnost, aby pokryly zásobu vody ze sta procent kdykoliv během roku.

Vojtěch Bidrman, prh Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme