Greenfluencerka: Nejhorší je nakupování zbytečností, třeba vánočních dekoračních plastových blbůstek

České e-shopy by mohly mít podle odhadů tržby v předvánočním období ještě vyšší než loni. Plné obchody, vytížené doručovací služby, ale také množství odpadu, vyhozené jídlo a vracení nechtěných dárků. Jak jdou dohromady Vánoce a udržitelnost? „Jídla vyhazujeme během svátků nejvíc z celého roku. To je obrovský environmentální problém,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka a studentka Rozárie Haškovcová.

Osobnost Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozárie Haškovcová, greenfluencerka

Rozárie Haškovcová, greenfluencerka | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Pro greenfluencerku jsou prý Vánoce tak trochu utrpení. „Říká se, že snad každý pátý dárek skončí do jednoho roku někde na skládce. Do určité míry mi to trochu trhá oči a uši,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Osobnost Plus s greenfluencerkou Rozárií Haškovcovou

Nejhorší je podle Haškovcové nakupování zbytečností: „Třeba dekorace. Člověk už dávno ozdoby má a stejně jsou obchody plné všemožných dekoračních plastových blbůstek, které si člověk koupí pouze jednou na Vánoce, pak je možná použije druhý rok a třetí je potom vyhodí.“

Greenfluencerce vadí také dárky, které lidí kupují jen tak, aby vůbec svým blízkým něco nadělili. Je to podle ní bezhlavé nakupování, aby hlavně bylo dárků pod stromečkem co nejvíc. Mimo to také kritizuje nadměrné vyhazování jídla.

„Je pravda, že jídla vyhazujeme během svátků úplně nejvíc z celého roku, což je obrovský environmentální problém. Veškerá energie a všechno to, co se dá do výroby, vypěstování a následně zpracování jídla, se nakonec vyhodí, což udělá ještě víc odpadu. A spousta lidí to ani nevyhodí správně do bioodpadu,“ dodává.

Influencerka: Chtěla jsem do politiky, ale lidé k ekologii nemají vztah. Nejdřív je potřeba je edukovat

Číst článek

„A pak to budou dárky. Je to zase nadkonzum a nezamýšlení se vůbec nad tím, co nakupuji komu, jestli z toho ten člověk bude mít užitek, jestli to opravdu chce, anebo jestli kupuji jen tak,“ kritizuje.

Fast fashion

Každý rok celosvětově vzniká kolem 92 milionů tun textilního odpadu, z něhož naprostá většina končí na skládkách. V Evropské unii je každý rok vyřazeno skoro šest milionů tun textilních výrobků, což je zhruba jedenáct kilogramů na osobu. Na problémy s takzvanou rychlou módou upozorňuje Haškovcová dlouhodobě.

„Myslím, že kdybychom každý kupovali se zdravou rozvahou a mírou i ve fast fashion obchodech, tak ten problém bude úplně minimální. Nebo bude rozhodně menší, než je dneska,“ soudí.

Kontejner na třídění oblečení do každé obce? ‚Je to ekonomicky nereálné,‘ zní ze svozové firmy

Číst článek

„Problém, který máme, je, kolik oblečení nakupujeme a kolik ho následně vyhazujeme – i z toho důvodu, že fast fashion řetězce dělají oblečení velmi nekvalitní, tím pádem se rychleji rozpadne a musíme ho následně vyhodit,“ upozorňuje.

Situace se navíc zhoršila kvůli e-shopům, které dokážou prodávat oblečení ještě rychleji.

„Dřív to bylo tak, že fast fashion obchod vydal každý týden novou kolekci. To je hrozné samo o sobě, že každý týden vám obchod říká: ‚Měli byste si koupit něco nového, protože to, co jste si koupili minule, už není trendy.’ Ale ultra fast fashion řetězce publikují až třeba 1000 nových kousků denně,“ dodává.

Michael Rozsypal, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme