Generace Z plýtvá po odstěhování od rodičů dvakrát více jídlem. Podle vědců si neumí plánovat spotřebu
Když se mladí odstěhují od rodičů, začnou vyhazovat skoro dvakrát víc jídla. Nejen to zjistili čeští vědci po roce přehrabování se v odpadcích z vysokoškolských kolejí a po analýzách spotřebitelských deníků takzvané generace Z. Lidé narození mezi lety 1995 a 2010 podle vědců neumí naplánovat nákupy a taky méně vaří než starší generace. Experti se teď proto budou snažit mladé naučit s jídlem lépe hospodařit.
„Musíme to roztřídit do předem daných kategorií. Potraviny živočišného původu, vedle jsou mléčné výrobky. Tady hned jsme dokonce dneska našli pět syrových vajíček,“ popisuje spolupracovník na projektu. Takto vědci spolu se zaměstnanci společnosti třídící odpad v posledním roce sváželi odpadky z deseti vysokoškolských kolejí po celé republice.
„Cílem projektu bylo zjistit, jak mladí lidé z generace Z narození mezi lety 1995 a 2010 plýtvají jídlem,“ vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze. Kromě svozu odpadků z kolejí se ale také s mladými dohodli, že si budou vést svůj spotřebitelský deník.
„Po dobu měsíce března si každý den členové generace Z zapisovali svůj odpad, který si předtím zvážili,“ dodává Mokrejšová. Z těchto deníků vědci zjistili, že zásadní vliv na vyhazování má to, jestli mladí stále žijí s rodiči.
„Je to přesně tak. Když se osamostatní, plýtvají skoro dvakrát více. Členové generace Z žijící s rodiči, tak tam je to plýtvání na osobu a den 24 gramů, kdežto v momentě, kdy založí svoji vlastní domácnost, kde musí sami hospodařit s potravinami, tak tam je to 41 gramů na osobu na den,“ říká Mokrejšová.
To potvrdil i svoz odpadků z kolejí, kde studenti také samozřejmě žijí bez rodičů. „V kolejním svozu nám vyšlo, že to plýtvání je 43 gramů na osobu a den. Což je velmi obdobné číslo,“ potvrzuje Mokrejšová.
Nejvíc se na plýtvání jídlem podílejí domácnosti. Nejhorší je v tom generace Z
Číst článek
Plánování spotřeby
Podle vedoucí projektu Lucie Veselé z Mendelovy univerzity mladí ve vlastní domácnosti plýtvají jídlem více hlavně proto, že si spotřebu neumí naplánovat. „Neví, kolik toho mají nakoupit, kolik mají uvařit. Většinou to do té doby dělal rodič. A v podstatě ještě nejsou zvyklí na to, že food management mají zajišťovat oni, samostatně,“ vysvětluje.
Vědci ale také zjistili, že generace Z vyhazuje jídla více, když bydlí v bytě než v domě. Nejčastěji plýtvá s ovocem a zeleninou, pečivem, a pokud žijí na kolejích, tak i s hotovými jídly. Vědce také překvapilo, kolik recyklovatelného materiálu v popelnicích u kolejí našli a jak málo studenti třídí.
„Z rozborů se ukazuje, že u papíru, je to až jednou tolik. A pokud se podíváme na plast, tak o sedmdesát procent více než u běžných domácností,“ říká Veselá.
Před čtyřmi lety vědci zjistili, že průměrný Brňan denně vyhodí přes sto gramů potravin. A to je více, než co teď naměřili u generace Z. Veronika Mokrejšová si to vysvětluje tím, že starší generace o poznání víc vaří.
„Z vaření potom vzniká dost odpadu. Kdežto členové generace Z se často stravují v menzách, v restauracích, tím pádem připravují mnohem méně pokrmů v domácnosti a z toho plyne také menší množství odpadu,“ míní Mokrejšová.
3:53
Generace Z málo zavařuje a víc vyhazuje jídlo. Vědci z Brna zkoumají odpadky a připravují kampaň
Číst článek
‚Nebuď Trash‘
Vědci teď spustili kampaň s názvem Nebuď Trash. Jejím hlavním cílem je naučit mladé lépe hospodařit s jídlem. Na sociálních sítích jim podle Veroniky Antošové z Mendelovy univerzity pomůžou influenceři a v osobním kontaktu s mladými neziskové organizace.
„Na vybraných vysokých školách, se kterými spolupracujeme, budou lektoři dávat různé tipy a triky o tom, jak správně vařit, jak skladovat potraviny, jak prodloužím jejich trvanlivost. Třeba s pečivem. Už ho nechceme jíst po dvou dnech. Tak ne že ho hodím rovnou do koše, ale využiju ho třeba na chleba ve vajíčku,“ popisuje Antošová.
Kampaň potrvá rok. A pak budou vědci znovu analyzovat odpad z kolejí, aby zjistili, jestli spotřební chování generace Z opravdu ovlivnili. A podle toho na konci výzkumu za dva roky vytvoří návod, jak u mladých snížit plýtvání jídlem.
„Tento návod využije zejména ministerstvo životního prostředí, ale i jiné organizace a neziskovky,“ uzavírá Antošová.
Evropská unie, a tedy i Česká republika, se zavázala do roku 2030 snížit plýtvání jídlem na polovinu. A právě podobné výzkumy můžou podle vědců ukázat, na co se zaměřit, abychom opravdu vyhazovali méně potravin.
