Překvapení pro archeology. Na Litoměřicku odhalili neobvyklé pravěké hroby i spálenou kostru
V Podsedicích na Litoměřicku turnovská společnost Granát letos otevřela další část dobývacího prostoru. Ještě předtím ale místo probádali archeologové, kteří našli několik mimořádně zajímavých pravěkých nálezů.
Archeologové sice doufali v nález bohatého pravěkého pohřebiště, nově vytyčený dobývací prostor ale skrýval jen dva pravěké hroby – konkrétně šlo o příslušníky kultury se šňůrovou keramikou.
Přesto byly tyto hroby pro ně překvapením – byly hlubší a vyložené kameny, navíc v nich úplně chyběla keramika, která běžně bývá součástí pohřební výbavy.
Roucha svaté Ludmily či Karla IV. Po 30 letech práce se podařilo zmapovat textilní sbírku Pražského hradu
Číst článek
Archeologové také našli jednoho velmi neobvykle pohřbeného jedince – z jeho kostry totiž zbyly jen opálené úlomky.
„Zajímavostí je to, že to bylo v klasickém hrobě pro kostru, na dně ale byly rozprostřeny spálené kostry. Uvidíme, co na to řeknou antropologové, poslali jsme vzorek i na c14, na datování, aby nám to ukotvili i přesněji v čase,“ přibližuje archeoložka Věra Sušická.
Vědci si navíc nejsou jistí ani pohlavím jedince. V hrobě se totiž našly sekeromlaty i kamenné čepelky, tedy mužské atributy, ale i korálky z lastur sladkovodních mlžů – tedy věci, se kterými byly v pravěku pohřbívané pro změnu ženy.
Předci lidí po boku dinosaurů. Vědci našli důkazy, že savci se vyvinuli už před srážkou Země s asteroidem
Číst článek
Počátky výzkumu
Poprvé zkoumali archeologové dobývací prostor v Podsedicích v roce 2017. Tehdy tam našli devět bohatě vybavených hrobů kultury se šňůrovou keramikou – mezi nálezy byly jak keramické nádoby, tak precizně vybroušené sekerky, sekeromlaty nebo čepelky.
Další, tentokrát mladší, žárové hroby patřily příslušníkům kultury se zvoncovitými poháry. Podle archeoložky Věry Sušické byly zatím nejzajímavější dvě pohřební jámy kultury michelsberské – takové nálezy jsou v našich zeměpisných šířkách totiž velice vzácné.
„Jejím průvodním tvarem je tulipánovitý pohár, který měl v podstatě zaoblené dno – byl to asi nějaký pohár na pití, protože nemohl stát a musel se držet v ruce. Měl takové kalichovitě rozevřené hrdlo a zaoblené dno, a to je typické právě tady pro tuto kulturu,“ vysvětluje archeoložka Věra Sušická.
Historicky nejvíce byla tato kultura v rámci Evropy rozšířená ve středním Německu.