Spojenci se před 80 lety vylodili v Dieppe v Normandii. Operace proti německým okupantům ale neuspěla
Přesně před 80 lety spojenci podnikli neúspěšný nájezd na okupovaný přístav Dieppe v Normandii. Šlo o první větší útok na Němci okupované francouzské pobřeží před vyloděním spojenců v Normandii v roce 1944. Do operace Jubilée se zapojilo přes šest tisíc vojáků z celkem osmi zemí. Nájezd, který měl původně trvat deset hodin, skončil tragicky a zemřely při něm stovky vojáků. Klíčovou roli v bitvě o Dieppe sehráli i českoslovenští piloti.
Nájezd na přístavní město Dieppe začal velmi brzy ráno. Samotné vylodění se odehrálo kolem páté hodiny ranní. Spojenecké oddíly vyrazily z jižní části Anglie. V Dieppe je čekaly strmé bílé útesy a na nich německé bunkry obranného Atlantického valu:
Poslechněte si reportáž z francouzského Dieppe od zahraničního zpravodaje z Martina Baluchy
„Jakmile spojenci vystoupili na kamenitou pláž v Dieppe, tak se z nich staly terče. Na pobřeží i na útesech byli odstřelovači, kulometná hnízda a bunkry. Měli velké ztráty. Po několika hodinách se jim díky neuvěřitelné odvaze podařilo dostat z pláže,“ říká Cyrille Marie.
Cyrille o vylodění spojenců vydal novou knížku, která popisuje osudy více než pěti set kanadských vojáků z pluku Hamilton. Tato jednotka patří k těm, které při nájezdu v Dieppe utrpěly největší ztráty.
„Cílem operace bylo prověřit německou obranu. Nešlo o trvalé vylodění a okupaci, ale o nájezd. Spojenci chtěli zaútočit a zničit některé strategické cíle, jako třeba letiště v Saint-Aubin-sur-Scie. Plánovali taky zajistit tajné dokumenty a vzít rukojmí. Churchill tak chtěl zároveň Stalina uspokojit a dokázat mu, že spojenci něco dělají pro otevření západní fronty,“ vysvětluje spisovatel.
Cyrille Marie ve své knize odhalil jméno jednoho ze dvou kanadských vojáků, kteří zemřeli u kostela Saint-Remy v Dieppe a mají tam pamětní desku. Jmenoval se Samuel Howard Harris a bylo mu 24 let.
Spisovatel Marie ve své knize odkrývá také příběh kanadských bratrů Lueyů: „Byla to dvojčata. Společně narukovali do stejného pluku, společně prošli výcvikem v Anglii a společně se vylodili v Dieppe. Na pláži se rozdělili a ztratili o sobě povědomí. Oba padli do zajetí a poslali je do stejného zajateckého tábora, aniž by to věděli. Setkali se spolu až ve čtyřicátém pátém potom, co jejich tábor osvobodila rudá armáda. Tři roky si mysleli, že ten druhý zemřel.“
Českoslovenští letci
Na plážích v Dieppe a v okolí přístavního města se vylodily tisícovky Kanaďanů, ale také Britové, Američané. Do operace se zapojila i jedna polská loď a také čeští piloti, kteří sloužili v britském Královském letectvu.
„Byli to příslušníci 310. a 312. československé stíhací perutě a dva důstojníci, kteří bojovali v řadách dvou britských perutí, František Vancl a Jiří Maňák. Tehdy už byli velitelé letek,“ popsal Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu Praha.
Českoslovenští letci si v bitvě vedli velmi dobře. Vyřadili celkem 23 nepřátelských letounů a neztratili ani jednoho pilota. Někteří z nich jako třeba Miroslav Liškutín nad Dieppe prokázali velkou dávku odvahy.
„Kryli invazní pláže a on se dostal do boje s přesilou německých Focke Wulfů. Vrátil se na svou základu opravdu skoro zázrakem, protože měl v křídle obrovskou díru od kanonu Focke Wulfu. Přesto dokázal tuto kritickou situaci zvládnout. Vlastně se jen otřepal a nastoupil do třetího bojového letu toho dne. Sestřelil přitom německý bombardovací Dornier, který se snažil útočit na ustupující konvoj,“ přibližuje Rajlich.
Spojenci utrpěli velké ztráty. Během několika hodin v jejich řadách zemřelo 1200 vojáků, 1600 jich bylo zraněno a 2000 zajato. Operace Jubilée ale přinesla zásadní poznatky pro vylodění v Normandii o dva roky později.
„Spojenci pochopili, že dobýt opevněný přístav je velmi komplikované. I proto si pro vylodění o dva roky později zvolili obyčejnou písčitou pláž. Na ní si pak vybudovali umělý přístav. Vyslechli taky vojáky a na základě těchto rozhovorů buď některé vybavení vyměnili, nebo vylepšili,“ říká francouzský spisovatel Cyrille Marie.
Osmdesát let staré události jsou v Dieppe stále živé. Na pláži je několik památníků, na promenádě jsou vystavené fotografie vojáků, v centru města vlají bílo-červené kanadské vlajky a v hradním muzeu je vystaven protipancéřový dělostřelecký granát, který v roce 2007 při sekání trávy objevil zahradník.
