Před 80 lety seskočili Gabčík a Kubiš do protektorátu. Chybný výsadek jim paradoxně pomohl
Po půlnoci 29. prosince 1941 přelétával nad územím protektorátu Čechy a Morava britský čtyřmotorový letoun Halifax. Na jeho palubě bylo patnáct mužů – včetně sedmi československých parašutistů, kteří se chystali k seskoku. Mezi nimi i Josef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid, kteří měli za úkol zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
„Milí spoluobčané. Uprostřed nesmírného požáru války slavíme Vánoce. K nám doléhá válečná vřava jen tlumeně. Daleko od našich hranic se tyčí ochranný násep, nerozborná hradba branné moci Říše,“ říkal tehdy ve vánočním projevu v rozhlase protektorátní prezident Emil Hácha.
Před 80 lety seskočili Gabčík a Kubiš do protektorátu. Více si poslechněte v reportáži Lucie Korcové
Pouhé čtyři dny po něm se vydal těžký bombardér s československými parašutisty na nebezpečnou cestu přes okupovanou západní Evropu.
„Letoun byl vystaven palbě nepřátelského flaku. Setkal se dvakrát s německými nočními stíhači. Vždycky dokázal uniknout. Veliká zodpovědnost spočívala na práci navigátora, protože špatný výsadek dokázal zhatit celou operaci v samotném začátku,“ popisuje pro Radiožurnál úskalí cesty historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.
Při dálkových misích se ale i přes veškerou snahu posádky pravidelně stávalo, že se nepodařilo parašutisty vysadit na předem určeném místě. „Už první výsadek z dubna 1941 dopadl špatně. Místo Kolína dopadl parašutista až v Alpách – 465 kilometrů od doskokové plochy,“ vysvětluje Rajlich.
Úspěšná zpravodajská činnost
Podle plánu nevyšla ani akce v noci na 29. prosince 1941. Příslušníci skupin Silver A a Silver B seskočili zhruba 50 kilometrů od určeného místa. Vojáci z druhého výsadku přitom navíc rozbili vysílačku.
Ani úvodní nezdar ale důležitou operaci tříčlenného výsadku Silver A nezhatil. Skupina pod velením nadporučíka Alfréda Bartoše měla obnovit zpřetrhané spojení s domácím odbojem.
„Silver A rozvinula velice úspěšnou zpravodajskou činnost především na Pardubicku. A pokud šlo o Anthropoid, tam byla ta odchylka největší. Kubiš s Gabčíkem měli být vysazeni východně od Plzně a nakonec byli vysazeni východně od Prahy. Poblíž Nehvizd u Čelákovic,“ vysvětluje Jiří Rajlich.
Seskok výsadku Anthropoid do protektorátu nechybí ani ve filmu Atentát režiséra Jiřího Sequense. Josef Gabčík a Jan Kubiš seskočili o téměř 100 kilometrů dál.
Pomoc od Sokolů
Důvod byl jednoduchý: na Halifax pálila německá protiletecká obrana a navigátor se domníval, že po nich střílejí z plzeňské Škodovky. Ani Anthropoidu ale nesprávné vysazení nezabránilo splnit úkol.
Kdyby nezaútočili na Heydricha, byli bychom po válce na jiné straně, říká autor malby v libeňské zatáčce
Číst článek
„Svým způsobem jim to i pomohlo, protože v místě dopadu se zkontaktovali s Břetislavem Baumanem a ten jim dal spojení na sokolský odboj v Praze. Takže oni se nakonec přesunuli do Prahy, kde jim bylo zajištěno ubytování a všestranná podpora, bez které by se při plánování atentátu neobešli,“ dodává Rajlich.
„Drazí přátelé. Jako prezident republiky obracel jsem se pravidelně k Vánocům a k Novému roku s poselstvím ke všemu československému lidu. Bývalo to poselství míru a víry. Dnes za války je to poselství válečné, ale přitom také poselství víry. Víry ve vítězství a v nový zdar Československé republiky. Dívám se totiž s plnou důvěrou na vývoj válečných událostí v nejbližší budoucnosti,“ říkal v novoročním projevu exilový prezident Edvard Beneš na vlnách BBC.
O pět měsíců později Josef Gabčík a Jan Kubiš zranili zastupující říšského protektora Reinharda Heydricha. Na následky zranění zemřel 4. června 1942.
Za další dva týdny odhalilo skupinu československých výsadkářů gestapo. Kubiš zemřel v boji proti přesile, ostatní parašutisté se raději zastřelili, než aby padli do rukou Němců.
