Český bestiář představuje osm životních příběhů konfidentů gestapa nebo StB. „Fascinuje mě především bizarnost těchto osudů,“ vysvětluje spisovatel Jiří Padevět pro Český rozhlas Plus.
Odbojář Antonín Mádl propašoval z vězení jedenáct motáků, na kterých komiksem vylíčil podmínky na Pankráci. „Výslechy nebyly jednoduché, brutálně ho tloukli, přišel částečně o sluch,“ říká historička.
Renesanci zažívají Matylda či Metoděj, která se naposledy v takové míře dávala za císaře pána. Jaká jména byla módní v různých obdobích 20. století, představuje iROZHLAS.cz v přehledných grafech.
Dva roky připravoval režisér Ondřej Veverka dokument My, občané Protektorátu. Třídílnou sérii tvoří soukromé filmové materiály, zápisky deníků a korespondence.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
V Drážďanech bylo popraveno přes 1300 lidí, téměř devět set z nich pocházelo z Československa. „Drážďanské popraviště bylo spádové pro českou část protektorátu,“ vysvětluje historička Plachá.
Necelé dva měsíce po zrodu Československa vznikla z rozkazu vrchního velení Hradní stráž. Ve 20. a 30. letech minulého století šlo o jedinou plně profesionální jednotku československé armády.
Už 28. května 1942 – den po útoku – zároveň Němci slibovali 10 milionů korun tomu, kdo by měl informace vedoucí k dopadení pachatelů. Až do 16. června všichni mlčeli.
Od začátku dubna Radiožurnál mapuje dění v protektorátu před útokem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Od hrdinského činu Kubiše a Gabčíka letos uplyne přesně 80 let.
1. dubna 1942 zemřel v protektorátu první z parašutistů vyslaných z Velké Británie a Heydrich se v této době v protektorátu přestěhoval. Začíná série historického audiodeníku Českého rozhlasu.
Ivan Kolařík ztratil své falešné doklady, ve kterých měl fotografii své snoubenky i s věnováním. Už pátý den po seskoku se proto rozhodl, že spáchá sebevraždu.
15. března 1939 německá vojska začala obsazovat zbytek Československa. Dovršila tak mnichovskou zradu ze září 1938. Šest let nacistické diktatury je jedno z nejtemnějších období českých dějin.
Světlo světa spatřila v Brně zhruba uprostřed meziválečného období a v tomto městě prožila krásné dětství. Ostrý zlom ale přišel hned na začátku protektorátu.
První židovský transport vezl 342 mužů. Tvořili Aufbaukommando (neboli komando výstavby) a měli za úkol začít připravovat nové ghetto v protektorátu Čechy a Morava na brzký příjezd tisíců lidí.
Řidičky, opravářky, ale i meteoroložky a překladatelky v oddělení, které odposlouchávalo komunikaci německých pilotů. To všechno dělaly za druhé světové války československé ženy v britské armádě.
28. září 1941 v poledne začalo v protektorátu Čechy a Morava platit stanné právo, které stálo život stovky českých vlastenců. Stanné soudy rozhodovaly o osudech tisíců lidí.
Shovívavost a neschopnost vypořádat se s domácím odbojem vyčítal vůdce Třetí říše Adolf Hitler jeho předchůdci Konstantinu von Neurathovi. Němci sice vítězili, Berlín ale nechtěl nic ponechat náhodě.
Už 27. května 1942 – tedy bezprostředně po atentátu – bylo po celém protektorátu vyhlášeno stanné právo. Začaly masové popravy nejen dříve uvězněných odbojářů, ale také náhodně zatýkaných lidí.
„Frankova snaha přimět americkou armádu obsadit území protektorátu silně posílila, pokud přímo nezpůsobila, neochotu generála Eisenhowera v hloubi protektorátu vojensky zasahovat,“ říká historik.
Byl mezi nimi například bývalý předseda vlády Jaroslav Krejčí, ministr národní obrany Jan Syrový nebo Josef Kliment – politický tajemník prezidenta Emila Háchy.
„Právě tyto dokumenty s osobními podpisy byly velmi důležité v 60. letech, kdy se podařilo nalézt jak střelce exekučních čet z Kobylis, tak velitele, kteří k tomu dávali rozkazy,“ upozorňuje historik.
Protektorát Čechy a Morava||red|Literatura|Knižní soutěž
Scenárista a badatel Miloš Doležal navazuje na svou loňskou sbírku dokumentárních povídek Čurda z hlíny novou trojicí příběhů. Jednu z ústředních rolí dostává Josef Čapek.
Demonstrace, trikolory a černé kravaty. Tak vypadala připomínka státního svátku 28.října před 80 lety. Začínala válka a obyvatelé protektorátu se s tím nechtěli smířit.
Česká národní rada 5. května 1945 vydala prohlášení o konci Protektorátu a o převzetí moci. V 6 hodin ráno začali pracovníci Rozhlasu vysílat jen česky a hráli zakázané české písně.
Tak jako u mnoha jiných zajímavých osobností, byl i životní osud Božetěcha Kostelky tak trochu předurčen už od narození. Jeho otec byl totiž úspěšný sportovec a činovník v katolické organizaci Orel.