Před 80 lety zahájila exilová vláda operaci Anthropoid. Heydrichova smrt následovala sedm měsíců poté
Karl Hermann Frank nebo Reinhard Heydrich - před 80 lety se zástupci československé exilové vlády v Londýně dohodli, že je nezbytné zlikvidovat jednoho z čelných představitelů nacistické moci v Protektorátu Čechy a Morava. Reagovali tak na teror, který Reinhard Heydrich rozpoutal krátce po svém nástupu do funkce zastupujícího říšského protektora.
„Trochu se dnes stydím k vám mluvit odtud, kde jsem v bezpečí. Ale víte, jak horoucně jsem s vámi a jak přísahám Bohu Všemohoucímu a se mnou všichni Londýnští, že pomstíme Bílého a jeho druhy mučedníky. Sto Němců za jednoho a to bude málo,“ stálo v projevu, kterým povzbuzoval ministr zahraničí exilové vlády Jan Masaryk v říjnu 1941 na vlnách BBC obyvatele protektorátu. V té době už platilo stanné právo a stanné soudy posílaly Čechy na smrt.
Před 80 lety rozhodla československá exilová vláda v Londýně o zahájení operace Anthropoid. Poslechněte si příspěvek Lucie Korcové
„První reakce z Londýna byla spíš zděšení a potom výzvy k zachování klidu. Za takových okolností, když se objevovaly zprávy o popravách významných osobností i běžných lidí, si nikdo nedovolil vyzývat k odboji, sabotážím a otevřenému odporu,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Exilová vláda tak chtěla předejít zbytečným obětem.
„Ta fáze války byla tehdy velmi nevýhodná pro protinacistickou akci ať doma nebo ve světě. Protože se teprve pomalu začal obracet ten vývoj války ve prospěch protinacistické koalice. Takže vyzývat k nějakému povstání, širokému odboji, by bylo opravdu hazardem s lidmi,“ doplňuje Prokop Tomek.
Podpora domácího odboje
3. října 1941 se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. Výsledek schůzky byl jednoznačný - podpořit v té době už značně zdecimovaný domácí odboj, který byl pod velkým tlakem. Operace dostala název Anthropoid.
Útok byl původně naplánovaný symbolicky na 28. října - na výročí vzniku samostatného Československa.
Kdyby nezaútočili na Heydricha, byli bychom po válce na jiné straně, říká autor malby v libeňské zatáčce
Číst článek
„První uvažování o vojenském útoku na vysokého představitele nacismu na území protektorátu v říjnu 1941 bylo ukončeno prezidentem Benešem, který to považoval právě za hazard, který nemůže být proveden bez kordinace s domácím odbojem,“ dodává historik Prokop Tomek
Přednost tak dostal program Silver - jeho úkolem bylo obnovit ztracené rádiové spojení s domácím odbojem. Vojáci z československé exilové armády do Protektorátu seskočili v několika skupinách v noci z 28. na 29. prosince 1941.
A zatímco Jan Werich a Jiří Voskovec glosovali na začátku roku 1942 v československém vysílání Hlasu Ameriky německý neúspěch při dobývání Moskvy a Leningradu, který znamenal konec bleskového vítězného tažení Wehrmachtu, v Praze už byli výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Ti o pět měsíců později, 27. května 1942, v zatáčce v pražských Kobylisích smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten následně zraněním o několik dní později podlehl.
