Jihočeši se složili na šest letadel. Ta ale nakonec získal Hitler a použil je při útoku
Na první pohled nenápadnou, ale zajímavou zprávu je možné najít v archivu v Jihočeských listech z 14. září 1938. Hovoří se v ní o šesti letadlech, která pro československou armádu koupili místní obyvatelé.
„Šest letadel zakoupených městskou radou z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě odevzdány budou v rámci leteckého dne, který se koná v neděli 25. září 1938 na českobudějovickém letišti v Plané. K slavnosti se zvou všechny obce, korporace a občané, kteří přispěli na zakoupení letadel,“ píše se ve zprávě.
Podle publicisty a historika Jana Ciglbauera pořádali finanční sbírku Jižní Čechy armádě v roce 1938 občané a jejím cílem bylo složit se na zakoupení jednoho letadla pro československou armádu. Nakonec se peněz sešlo tolik, že bylo možné pořídit hned šest strojů.
Nechtěli provokovat
K velkému slavnostnímu předávání ale nakonec nedošlo. Ředitel státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář našel v Jihočeských listech jen další krátkou zprávu.
„V pondělí 19. září 1938 převzal starosta města, poslanec doktor Neuman ve vojenské továrně v Praze šest pozorovacích letadel, která městská rada zakoupila z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě. V prvém letadle zadělán jest v palubní desce pětihaléř s nápisem, že jej darovaly pro štěstí dívky dívčí obecné školy českobudějovické. Letadla převezme oficiálně jménem ministra národní obrany generál Neuman v neděli 25. září na letišti v Plané v hodinách dopoledních. Vzhledem k posledním událostem provede se předání letadel bez účasti obecenstva,“ napsaly Jihočeské listy 21. září 1938.
2:55
Na kolejích, které nikam nevedou. Stalinův pancéřovaný carský vagon stojí v Gruzii na vlastní železnici
Číst článek
Důvodů k vynechání veřejnosti bylo podle Jana Ciglbauera více. „Souviselo to s mezinárodním i vojenským napětím, československá armáda postupně mobilizovala už před tou oficiální mobilizací 23. září. Samozřejmě tady byla také obava z možné špionáže a úřední místa nechtěla příliš provokovat německou stranu,“ myslí si.
Letadlům, na která se Jihočeši složili, se začalo říkat Haléřová letka. Ještě jedna zmínka o nich je v dobovém tisku pod titulkem Šest letadel zakoupených z výnosu sbírky Jižní Čechy armádě nad Českými Budějovicemi.
„V den svatého Václava, 28. září o dvacátém výročí naší samostatnosti vzlétla letka šesti letadel zakoupených ze sbírky Jižní Čechy armádě a shodila nad městem následující provolání: Občané jižních Čech, letci vaší letky a celá armáda děkují vám za nová letadla, křídla, která pomohou bezpečně přikrýti a obhájiti před nepřítelem území, které obýváte. Vaše obětavost a odhodlanost je nám další posilou a závazkem tím více hájiti a obhájiti celistvost republiky,“ píše se ve zprávě.
Do Polska a Francie
Další osud letadel však nebyl šťastný. „Po Mnichovské dohodě byla stornována většina strojních objednávek u zbrojovek a letadla zůstala uložená v hangárech. Po okupaci v březnu 1939 padla do rukou německé armády, která pak tuhle výstroj bohužel s úspěchem použila při tažení do Polska i do Francie,“ vysvětluje Jan Ciglbauer.
V době mobilizace, tedy 23. září 1938, měla naše armáda připraveno k dispozici 950 letadel. Dostupné údaje hovoří o tom, že po okupaci na jaře roku 1939 získal Hitler už 1630 našich vojenských letadel. Mezi nimi byly i ta, na která se složili Jihočeši.
Text vznikl pro webové stránky ČRo České Budějovice.
