Hanba okupantům! Nejvíce protestů proti okupaci Československa bylo paradoxně v Sovětském svazu

Bratrská pomoc, zásah proti kontrarevoluci a imperialistickému Západu, pražské jaro vykreslované jako úpadek socialistických hodnot, ale taky intervence jako reakce na žádost československých představitelů. Tak informovala sovětská média, která byla pod totální kontrolou Kremlu, o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Českoslovenští občané se státní vlajkou během invaze vojsk Varšavské smlouvy

Českoslovenští občané se státní vlajkou během invaze vojsk Varšavské smlouvy | Zdroj: Český olympijský výbor

„Podle testu spojenecké jednotky pěti zemí vyhověly žádosti stranických a státních činitelů ČSSR a poskytly našemu lidu neodkladnou pomoc, včetně vojenské...“

Přehrát

00:00 / 00:00

Hanba okupantům! Nejvíce protestů proti okupaci Československa bylo paradoxně v Sovětském svazu

Zásadní vliv na šíření sovětské propagandy měla agentura TASS. Československý rozhlas její lži vyvracel a upozornil na to, že TASS neřekla, kdo o intervenci údajně požádal, protože vláda, parlament ani Ústřední výbor Komunistické strany Československa to nebyl.

Podle šéfredaktora ČRo Plus Josefa Pazderky sovětská média ještě před invazí líčila pražské jaro jako hrozbu.

Pražské jaro jako hrozba

„Sovětská oficiální média byla pod monopolem komunistické strany, která se situaci v Československu nevěnovala,“ vysvětluje.

3:55

Bratrská pomoc, nebo invaze? Polský rozhlas vysílal sovětskou propagandu, Bukurešť okupaci odsoudila

Číst článek

„Během roku 1968 ale začala akcentovat problematické prvky v pražském jaru, míněno kontrarevoluci, nástup fašistických prozápadních elementů atd. Celé to byla příprava na invazi,“ dodal Pazderka.

Ten pro Českou televizi natočil dokument Invaze 1968: ruský pohled, v němž vyzpovídal ruské pamětníky, kteří s invazí do Československa nesouhlasili.

„Prožila jsem hrůzu. Bylo to, jako kdyby tanky prošly po mně. Byl to hrozný pocit,“ vzpomíná jedna z nich Elvíra Ptáková Filipovičová.

Podle Pazderky sovětská společnost sice většinově vnímala invazi skrze kremelskou propagandu, ale i v Sovětském svazu proti okupaci lidé protestovali.

Protesty proti brutalitě

„Asi nejvíc jich paradoxně probíhalo na území tehdejšího Sovětského svazu. Týkalo se to generace, která vyrostla na tání Nikity Chruščova a snažila se o socialismus s lidskou tváří. Neprotestovali proti komunismu, ale proti provedení akce. Že měla být provedena jinak, s lidskou tváří a ne tak brutálně.“

Patrně nejznámější protiokupační akcí v Sovětském svazu byl protest osmi statečných v Moskvě. Protestující měli československou vlajku a transparenty s nápisy Ať žije Československo nebo Hanba okupantům.

KGB protest po pár minutách rozehnala a několik jeho účastníků skončilo ve vězení nebo v pracovních táborech, vzpomínal později pro BBC jeden z organizátorů, disident Pavel Litvinov.

Marcel Faltys, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme