Po útoku na Heydricha byly vražděny a týrány rodiny jen u podezřelých. Šlo o krevní mstu, míní historik
Rodina je slabým místem každého člověka, a proto se cílené útoky na rodinné příslušníky – povětšinou zcela nevinné – staly prostředkem totalitních režimů. Jednou z takových metod je „krevní msta“, kdy za prohřešky blízkých nese odpovědnost celá rodina. Nacisté se neštítili ničeho a naopak zneužívali všeho – včetně slabých míst v podobě blízkých.
První exulanti odcházeli z Československa hned po takzvané Mnichovské dohodě, patřil k nim i prezident Edvard Beneš. Historik Jiří Plachý k tomu říká: „Do exilu utíkali vlastenci, nejvíce politických uprchlíků z řad levice, představitelé establishmentu první republiky, prezident, diplomaté, poslanci vládních i opozičních stran, novináři.“
Pro exil bylo naprosto zásadní mít informace z domova a také spolupracovat s těmi, kdo se do domácího odboje zapojili. Loutková protektorátní vláda a loutkový prezident pouze vytvářeli dojem, že zemi řídí, ale klíčová tady byla pozice říšského protektora a neomezeného vládce protektorátu.
Heydrich nebyl neviňátko
Právě tak se 28. září 1941 dostal do Prahy Reinhard Heydrich. Podle historika Plachého měl: „Bezohledně potlačit odbojové hnutí a beze zbytku vydrancovat hospodářský potenciál českých zemí. Také patřil k nejvyšším špičkám nacistického režimu.“
2:13
Dnes před 80 lety: Nacisté popravili Aloise Eliáše a první porod lidické ženy pod dohledem gestapa
Číst článek
„Heydrich už v té době nesl zodpovědnost za řadu zločinů – ať to bylo vyvražďování polské inteligence či holocaust. On byl ,architektem‘ celého řešení. Po nástupu do Prahy bylo zavedeno stanné právo, nejméně 247 českých vlastenců povražděno, začaly židovské transporty a terezínské ghetto.“
Londýnský exil v reakci připravoval speciální akci: „Šlo o operaci Anthropoid. Nejpozději 4. října 1941 mělo dojít k Heydrichově likvidaci. Původně měl atentát proběhnout 28. října, ale během výcviku byl zraněn jeden z parašutistů, objevily se i technické problémy. Výsadek Anthropoid spolu s výsadky Silver A a Silver B se dostaly na území protektorátu až v prosinci 1941,“ popisuje Plachý.
Následoval atentát na Heydricha, který zemřel až v nemocnici. Nacisté běsnili: Přišlo stanné právo a stovky poprav, vyhlazení Lidic a Ležáků. Činili se ale také kolaboranti – třeba „novinář“ Vladimír Krychtálek, který byl dokonce šéfem Národního svazu novinářů.
Ten tehdy řekl: „Pan Beneš chce krev. Jak by se asi tvářil, kdyby se dozvěděl, že tentokráte nebude ve hře krev svedených a jemu lhostejných lidí, nýbrž krev lidí Benešových?“
Strach...
Zlověstná slova, která měla vyvolat strach, ale také „u veřejnosti pocit, že za protektorátní teror nejsou zodpovědní nacisté, ale exiloví politici,“ míní Plachý. A dodává: „Byl to naprostý nesmysl a připomíná to všeobecnou propagandu totalitních zemí, které vytvářejí dojem, že viníky jsou oběti.“
26:13
Od westernu do zatáčky v Holešovičkách. Jak nepřesné jsou filmy o útoku na Heydricha?
Číst článek
Odveta se jmenovala: Speciální akce E – Emigrant a nenechala na sebe dlouho čekat. Její cíl byl postaven na „krevní mstě“. Nacistické bezpečností složky zpracovávaly informace o příbuzných českých politiků a vojáků v exilu, kteří byli hned 17. září 1942 – na základě pokynu Hlavního říšského bezpečnostního úřadu v Berlíně – hromadně zatýkáni.
Celá akce probíhala v naprostém utajení a lidé byli sváženi do Svatobořic na Kyjovsku. Postupně jich tam bylo kolem dvou tisíc, včetně dětí.
Historik Plachý uvádí: „Odvolání proti internaci nebylo možné, doba věznění nebyla uvedena, řada z internovaných putovala do koncentračních táborů. Formálně to bylo ,detenční‘ zařízení podřízené ministerstvu vnitra, ve skutečnosti ho řídilo gestapo a tamní poměry byly velmi tvrdé.“
Lidé, kteří tam byli odvezeni, zůstali většinou až do konce války. Přestože byli týráni lidé, kteří neměli s atentátem na Heydricha nic společného.
Otázka pořadu Jak to bylo doopravdy: Využívali nacisté krevní mstu, je tak odpovězena.
Proč, to vysvětluje host pořadu historik Jiří Plachý: „Chtěli hlavně vyvolat strach. Dovětek: ,Zastřelen s celou rodinou‘ uvedený na vyhlášce u jména popraveného, se stal jedním z prostředků, který měl působit na odbojáře. Šlo jen o pomstu.“
Celý premiérový pořad najdete v audiozáznamu.
