Před 80 lety zahájili nacisté masové deportace židů z protektorátu. První transport vyjel z Prahy-Bubnů
Před 80 lety vyjel z nádraží Praha-Bubny první židovský transport. Tisíc lidí odjelo do ghetta v polské Lodži. Nacisti tak zahájili masové deportace židovských mužů, žen a dětí z Protektorátu Čechy a Morava. Další transporty mířily do nově vzniklého ghetta v Terezíně, odkud pokračovaly dál na východ do vyhlazovacích táborů.
„Již několik let předtím než vypukla tato válka, vysvětloval Hitler, že vychová v Německu pokolení tak lstivé, tak kruté, tak bestiální, že svět nad tím ustrne.“ I taková slova mohli slyšet lidi ve vysílání československého rozhlasu krátce po druhé světové válce.
Sovětská armáda a Spojenci při vítězném tažení Evropou postupně osvobozovali koncentrační tábory. Na to, co uvidí za ostnatými dráty, ale nebyli připraveni.
Přesně před 80 lety zahájili Němci masové deportace židů z protektorátu. Z nádraží Praha-Bubny tehdy odjel první transport židovských mužů, žen a dětí. Téma Lucie Korcové
Rozhlas hlásil i následující: „Svět tomu nechtěl uvěřit. Nedovedl tomu uvěřit. I četné zprávy o ukrutnostech v koncentračních táborech, o utrpení Židů, byly přijímány jako zprávy. Braly se na vědomí, ale lidská obraznost byla příliš slabá, aby si je uvědomila jako strašnou skutečnost.“
První ghetta pro židovské obyvatelstvo na obsazených územích začali Němci budovat už krátce po napadení Polska v září 1939. Ještě víc přitvrdili po útoku na Sovětský svaz.
„V tu dobu je taky Hermanem Göringem Reinhard Heydrich pověřen konečným řešením židovské otázky, ale už se ví, že to musí být násilné řešení. Že už to nebude jen ghettoizace, ale bude to fyzické zničení těch lidí,“ vysvětlil pro Radiožurnál historik z Historického ústavu Akademie věd Vojtěch Kyncl.
„Jestli to mělo být prací nebo přímo vyhlazovacím procesem vraždění, to bylo teprve otázkou dalšího vývoje. A ten se rozhodl během podzimu 1941.“
Překladiště v Terezíně
10. října 1941 nařídilo nejvyšší nacistické vedení protektorátu v čele se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem zřízení ghetta v Terezíně. Právě tam pak Němci shromažďovali židy nejenom z území Čech a Moravy, ale taky z Francie nebo Německa. Terezínské ghetto fungovalo jako překladiště, cílovou stanicí byly od roku 1942 koncentrační tábory.
Ředitelka pro osnovy nabádala v Texasu učitele, aby studentům nabízeli i knihy zpochybňující holokaust
Číst článek
„Sobibor, Belzec, Chelmno. Ty všechny běží od prosince 1941. Treblinka nabíhá v červenci 1942. Za půl rok už odchází transporty z ghetta Terezín do těchto vyhlazovacích táborů. Ovšem během této doby už je předělávána Osvětim, která je od podzimu 1942 tím největším prostorem, kam začínají přicházet hlavní transporty z celé Evropy,“ dodává Kyncl.
Od 9. ledna 1942 bylo z Terezína do vyhlazovacích táborů odvezeno téměř 90 tisíc lidí. Konce války se dočkaly pouhé tři tisíce. O většinu rodiny přišla také Eva Lišková. Za války prošla Terezínem a Osvětimí. Spolu se svou matkou přežila dva pochody smrti i samotnou válku. Po osvobození ale marně vyhlížela otce a další příbuzné.
„Myslím, že nejhorší bylo, když jsme se vrátily a zjistily jsme, že jsme se vrátily samy. Bylo hrozné, když jsem se dozvěděla, jak to dopadlo. Válku jsme nevyhráli. V žádném případě,“ vyprávěla pro projekt Paměť národa.
Osud všech deportovaných židovských mužů, žen a dětí připomíná každoročně Památník ticha akcí Bubnování pro Bubny, a to právě 16. října. V den, kdy odtud odjel první transport.
