Poslední pracovní den v dole Bytíz. Hornické muzeum v Příbrami zpřístupnilo část technické památky
Hornické v muzeum v Příbrami částečně zpřístupnilo uranový důl Bytíz. Je třetí nejhlubší v České republice a fungoval mezi lety 1955 až 1991. Expozice má připomínat mezinárodní význam příbramské těžby uranu. Návštěvníci se po objednání můžou podívat do turbokompresorovny, elektrorozvodny a strojovny.
„Padesátitunový jeřáb je funkční, zprovoznili jsme ho. Sloužil k tomu, když přendavali nová lana nebo měnili motory, tak prostě všechny těžké věci jeřábem naložili,“ převádí funkční těžkou techniku údržbář Milan Pinc.
Jeřáby jsou tu celkem dva stejně jako obrovské stroje ve tvaru bubnu. Jeden sloužil k těžbě pomocí klecí, jezdili zde čtyřetážové důlní klece, a druhý k přepravě skipů neboli kontejnerů, nádob.
„Těžní stroje byly vyrobeny v roce 1975 v ČKD Praha. Spolu s turbokompresory v sousední turbokompresorovně a samozřejmě těžní věži a dalším zařízením představují poslední hmatatelné doklady někdejší slávy československého uranového hornictví,“ vysvětluje jejich funkci v bývalé strojovně uranového dolu ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl.
Poslední pracovní den
Uranový důl přestal fungovat v roce 1991. Prostory muzea by podle Velfla měly vypadat přesně tak, jako by je horníci právě opustili. Patrné je to třeba přímo v kanceláři, kde jsou plakáty, rozluštěné křížovky nebo hrnečky od kávy.
„Chceme návštěvníkovi nabídnout poslední pracovní den. Samozřejmě bylo nutné se občas spojit i s dalšími pracovišti, takže zde máme třeba původní telefony nebo poznámkové bloky se zápisky horníků,“ vysvětluje ředitel.
Důl stále prochází rekonstrukcí, už nyní je ale možné do jeho areálu zavítat a prohlédnout si vybrané objekty.
Uranový důl Bytíz je v areálu bývalé šachty č. 11 A z roku 1955 a byl 3. nejhlubší v ČR (1 504 m). Vedle těžní věže se zde nachází strojovna, turbokompresorovna, elektrorozvodna, pozůstatky chladící věže a technické vybavení, jediné dochované v ČR.
Příbramské uranové ložisko se zapsalo s 36 % celorepublikového objemu těžby uranu do dějin československého i mezinárodního hornictví a zařadilo ČR mezi hlavní těžaře uranu na světě.
Toto místo je ale také varovným mementem pro příští generace, protože připomíná zneužití práce politických vězňů komunistického režimu 50. let 20. století.
Je však nutné se telefonicky objednat (termíny prohlídek jsou uvedené na webu Hornického muzea Příbram), dodržovat bezpečnostní opatření a dbát pokynů personálu.
V budoucnu zde má být plnohodnotné muzeum včetně depozitáře, informačního centra nebo prodejny suvenýrů.