Invaze do Československa byla pro sousední Rakousko šok. Několik dní tamní rozhlas vysílal i v češtině
21. srpna 1968 přerušil rakouský rozhlas běžné vysílání – v sousedním Československu začala vojenská invaze. Rakousko od prvních chvil informovalo otevřeně a Čechům a Slovákům vyjadřovalo solidaritu. Právě v Rakousku našlo mnoho Čechoslováků po srpnové okupaci nový domov. O tom pojednává další díl seriálu Radiožurnálu.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 sousední Rakousko šokovala.
Vojenská invaze do Československa byla pro sousední Rakousko šok. Několik dní tamní rozhlas vysílal i v češtině
Běžné vysílání rakouského rozhlasu ORF přerušila naléhavá zpráva od severních sousedů: vojenská invaze přímo na rakouském prahu. Tak zněly první zprávy ranního vysílání. Podle Daniela Povolného z Ústavu pro studium totalitních režimů plnila okupace Československa stránky novin i rozhlasové vysílání.
„Byla to zpráva číslo jedna, která přitáhla pozornost k Československu. Média informovala velice rychle a v mezích možností – komunikační kanály nebyly všechny úplně k dispozici, druhá věc je, že do určité míry došlo taky k uzavření hranic, takže se obtížně dostávaly na západ fotografie nebo nějaké magnetofonové nahrávky.
Nicméně díky řadě ochotných lidí na československé straně se to dařilo. Pašovaly se filmy a nahrávky do Rakouska nebo do západního Německa, které tady natočili zase pro změnu naši reportéři nebo naši lidé,“ vypráví Daniel Povolný.
Vysílání v češtině
Několik dní rakouský rozhlas vysílal zprávy také v češtině.
3:55
Bratrská pomoc, nebo invaze? Polský rozhlas vysílal sovětskou propagandu, Bukurešť okupaci odsoudila
Číst článek
Podle posledních zpráv svobodných rozhlasových stanic na území Československa přijíždějí na území Československé republiky stále další jednotky ozbrojených sil pěti zemí varšavského paktu, které Československo obsadily.
Tam, kde Češi a Slováci rakouský rozhlas naladili, sloužily jako důležitý zdroj nezávislého zpravodajství, ale i praktických informací.
Taktéž od zítřka, pondělí 26. srpna, pojede denně v devět hodin třicet pět minut, opakuji v devět hodin třicet pět minut vlak z Franz-Josefs-Bahnhof přes České Velenice do Prahy.
Útočiště pro československé uprchlíky
V Rakousku solidaritu vyjadřovali obyčejní občané. Po krátkém váhání i politici, kteří se snažili zachovat rakouskou neutralitu.
3:21
Hanba okupantům! Nejvíce protestů proti okupaci Československa bylo paradoxně v Sovětském svazu
Číst článek
„Rakousko jako neutrální stát se snažilo, jak se říká, nedráždit. Dokonce se to týkalo i rakouské armády, která se stáhla od hranic a nechala tam chudáky četníky a policisty v těch příhraničních prostorách, jenom aby nedošlo k nějakému konfliktu s postupujícími sovětskými armádami,“ vysvětluje Daniel Povolný z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Země totiž po válce na rozdíl od většiny západních zemí nevstoupila do Severoatlantické aliance. I přes počáteční opatrný přístup rakouské vlády ale bylo Rakousko častým cílem československých uprchlíků.
Podle historiků našlo v zemi útočiště 160 tisíc Čechů a Slováků. Někteří z nich ho využili jako přestupní stanici dále na západ, někteří už zůstali. Od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy letos uplyne 57 let.
