Proč byl hřeb uložen v Milevsku a jak se tam vůbec dostal, ale není jasné. „Většina relikvií má působit jako přímluvce na nebesích. To znamená, má nějaké ochranné funkce, prosí o něco. Tady byly prostě v severní zdi kostela svatého Jiljí v nejzazších nejužších kapsách ukryty dvě dřevěné schránky s tím hřebem, ale proč tady byly uloženy, nevíme,“ říká Pavel Břicháček.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s archeologem Pavlem Břicháčkem natočený přímo v klášteře v Milevsku

Nabízí se podle něj dvě možnosti. „Buď tady byl prostě jen schován jako vzácnost, nebo to bylo spojeno s nějakou prosbou. Já osobně si myslím, že to bylo na začátku husitských válek, kdy nějakých 27 kilometrů od Milevska vzniklo husitské centrum Tábor, a mniši tím prosili nebesa, aby byl klášter ochráněn před tím husitským šílenstvím, které v regionu vypuklo,“ uvažuje archeolog.

„Zajímavé je, že pokud tomu tak bylo, tak jsme hřeb našli přesně 600 let poté, co byl ukryt. Milevský klášter byl totiž dobyt 24. dubna 1420,“ doplňuje.

Milevský klášter vůbec označuje Pavel Břicháček za zapeklitý problém české historie. „Máme písemné prameny, podle kterých byl založen na konci 12. století, jenže pro nás bylo velké překvapení, když jsme zjistili, že ten klášter už navazoval na něco, na nějaké místo s křesťanskou kulturní tradicí, které je o několik století starší,“ popisuje.

Ještě několik dalších generací archeologů bude mít podle něj v klášteře dost práce. „Intenzivně se tady stavělo, při pracích se pochopitelně zničily ty nejstarší věci, nahradily je novější a my postupně skládáme jednotlivé kameny do mozaiky. Už tu asi nebude odkryv nějakého velkého prostoru, který by nám radikálně třeba změnil pohled na spoustu věcí, ale ještě potřebujeme skládat mozaiku,“ vysvětluje.

Celý rozhovor s archeologem Pavlem Břicháčkem o klášteře v Milevsku a také svaté Ludmile si poslechněte online.

Filip Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít