Tanky nahradili turisté. Porovnejte si pražské ulice za okupace v srpnu 1968 a dnes
V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů hrdinství a odhodlanosti. Okupace zanechala stopy nejen v náladě společnosti, ale také v domech. Co zažívaly pražské ulice a jak se za 50 let změnily? Přečtěte si jejich historii a prohlédněte si fotografie z přelomového roku a současnosti.
Město spalo, zatímco se na ruzyňském letišti objevily první okupační tanky. V srpnu 1968 se odehrály desítky příběhů lidského hrdinství a odhodlanosti čelit násilí.
Epicentrem pražského dramatu se stalo Václavské náměstí a Vinohradská třída. Do fasád domů se zavrtaly kulky, ulicemi se nesl dým hořících strojů. Po padesáti letech žije Václavské náměstí turistickým ruchem, na Vinohradské ulici vyrostly desítky kaváren, restaurací a obchodů.
Senovážné náměstí, zastávka Jindřišská
Na tramvajových kolejích hned vedle Jindřišské věže stojí tank. Okupanti kouří a odpočívají, kolemjdoucí spěchají do práce. Scéna zachycená na fotografii ze srpna 1968 působí až poklidným dojmem.
Přesto jen kousek odtud, v Opletalově ulici, probíhal boj o moc nad tiskovou agenturou ČTK. 21. srpna ve tři hodiny v noci do budovy ČTK přišli agenti StB s cílem zamezit kontaktu se zahraničními novináři.
V osm hodin ráno požádal tehdejší ředitel tiskové kanceláře Miroslav Sulek o publikaci tzv. zvacího dopisu, v němž někteří funkcionáři KSČ žádají Sovětský svaz o pomoc proti kontrarevolučním silám. Redaktor Jaroslav Lažanský odmítl text zveřejnit; zazněl den poté z moskevského vysílání agentury TASS.
Situace se vyostřila chvíli před půlnocí, kdy před budovu přijely ruské armádní vozy, a okupanti se samopaly zakázali zaměstnancům ČTK zvedat telefony a podílet se na chodu agentury.
Opletalova ulice, budova ČTK
Československá tisková kancelář vznikla ve stejný den jako Československá republika, 28. října 1918. V roce 1930 se přestěhovala do funkcionalistické stavby v Opletalově ulici v Praze, kde sídlí dodnes.
Prvním dramatem v historii tiskové kanceláře bylo obsazení nacisty v roce 1939, které vedlo k popravám vedoucích redaktorů v roce 1942. Během osvobození pak v budově shořel archiv zpravodajství. O tři roky později upadla ČTK do područí komunistické propagandy a všudypřítomné cenzury.
Během totality vydávala kancelář dva druhy zpravodajství: pro veřejnost a pro stranické příslušníky. V srpnu 1968 budovu obsadila okupační vojska, novináři byli nuceni se přesunout na náhradní pracoviště. Okupanti sídlo ČTK vyplenili, novinářům trval návrat zpět několik týdnů. Během normalizace v 70. a 80. letech z redakce tiskové kanceláře musely odejít desítky redaktorů – v první řadě těch, kteří nesouhlasili s okupací.
Po revoluci v roce 1989 se agentura vrátila k nezávislému zpravodajství, což podpořilo také oddělení od státu v roce 1993.
Česká tisková kancelář letos slaví sto let. U této příležitosti připravila putovní výstavu Okamžiky století, která zachycuje uplynulých sto let ve fotografiích z archivu.
