Marka Licinia Crassa proslavilo jeho bohatství natolik, že mu současníci říkali Dives neboli Boháč. Když byl nejvyšším státním úředníkem, konzulem, obětoval desetinu jmění zbožněnému řecko-římskému hrdinovi Herkulovi, hostil chudší spoluobčany u desíti tisíc stolů a každého Římana podaroval přídělem obilí na tři měsíce. Mohl si to dovolit.

RČENÍ POD RENTGENEM Praha 8:00 7. října 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Za několik let poté si Crassus svůj majetek sám přepočítal – uměl to, na rozdíl od jiných bohatých Římanů, kteří správu jmění přenechávali výhradně otrokům – a zjistil, že má hodnotu 7100 talentů. V moderních vahách 186 tun stříbra.

Dives měl pozoruhodné vlastnosti. Choval se jako moderní americký politik, potřásal si na potkání rukou s kdekým, s každým mluvil. Všichni, kteří se na Crassa obrátili s nějakou žádostí, odcházeli s přesvědčením, že se jim bude snažit pomoci. Současníci oceňovali vstřícný výraz jeho tváře a důstojné držení těla, jakož i výrazný řečnický talent.

V jídle byl střídmý – což překvapí u boháče jeho formátu, nikoli však u člověka, který si v mládí zvykl na menší porce. Jídával totiž dohromady nejen s rodiči, ale i s rodinami dvou starších bratrů.

Věděl hodně o dějinách, trochu o filozofii a v politice to dotáhl na člena prvního triumvirátu.

Ale kdo chtěl něco znamenat v římské politice, musel napřed prokázat, že umí válčit.

Crassus si jako generál nepočínal špatně, porazil například Spartaka, vůdce největší otrocké vzpoury za celou dobu římských dějin. Je pravda, že na své poslední nepřátele, Parthy, nestačil. Mohl za to i on sám, byl už dost starý a příliš pyšný. Mnohem důležitější však bylo, že římští vojáci nenašli účinnou odpověď na parthskou taktiku udeř-předstírej úprk-vlákej do pasti-obklič-znič. Byli to převážně pěšáci, zatímco Parthové bojovali koňmo.

Parthským dalekonosným lukům a dlouhým kopím s širokým listem, která dokázala naráz probodnout dva Římany, padlo v bojích u města Karrhy (Carrhae) za oběť dvacet tisíc lidí.

Parthové Crassa zabili, když šel vyjednávat o míru se svým protějškem, generálem Surenou. Ten si sice nechával líčit tvář a ani u vojska se neobešel bez četných souložnic (přepravovalo je dvě stě vozů), ale přitom byl odvážným, rozhodným a lstivým velitelem. Vítězové usekli mrtvému Crassovi hlavu, kterou Surena poslal jako suvenýr svému panovníkovi.

Podle jiné verze zajali Parthové Crassa živého a nalili mu do krku rozžhavené zlato, aby se nasytil toho, po čem tak toužil. To sice vypadá na pozdní, vymyšlenou historku, nicméně od začátku se vědělo, že Crassa nevyštvala proti Parthům jen touha po slávě, ale také vidina zisku.

Hrabivost byla Crassovou vůbec nejvýznačnější vlastností. Pohádkového jmění se domohl ne příliš pěknými metodami. Výrazně se obohatil na proskripcích. Když diktátor Sulla rozděloval majetek nepřátel, které dal povraždit, bral Crassus vše - dary i výhodné koupě.

Také vždycky věděl, kde v Římě hoří. Domy v plamenech a ty, které s nimi sousedily, skupoval za babku - majitelé se jich rádi zbavovali. A jakmile to poměry dovolily, začal Crassus s rekonstrukcí požářiště. Živil pět set otroků vyučených v zedničině a tesařině.

A protože v Římě hořelo často, patřila Crassovi záhy velká část hlavního města.

Neštítil se ani svatokrádeže. Před tažením proti Parthům oloupil jeruzalémský chrám o mince v hodnotě 2000 talentů (v přepočtu 52 tun stříbra) a o 210 tun zlata. Chrám bohyně Astarty v syrském městě Hierapoli vykrádali Crassovi drancovníci systematicky několik dní. A takhle se Crassus choval v Sýrii, kde byl římským místodržitelem! Co by teprve čekalo Parthy, kdyby je u Karrh porazil!

Traduje se, že Dives jednou pozoroval osla, jak si pochutnává na bodláku. Komentoval scénu slovy Similes habent labia lactucas (Mají salát právě takový jako hubu). Bylo to prý poprvé a naposledy, kdy se Crassus na veřejnosti usmál.

Pokud jde o hlávkový salát, ten Římané milovali. Proto, že jim chutnal, i proto, že jim pomáhal rychleji trávit.

Milan Slezák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít