Rus, který do Prahy přivedl vlasovce. Radolinskij to myslel dobře a doplatil na to, připomíná Dudek
Povstání českého lidu proti nacistickým okupantům začalo 5. května 1945. Zásadní roli v něm sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin“, už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit,“ popisuje editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.
Z vojenského hlediska byli organizátoři povstání ve složité situaci. I když bylo jasné, že se blíží konec války, Němci stále měli kolem Prahy velmi silné jednotky, které po přesunu od Benešova svedly těžké boje s povstalci v oblasti Pankráce.
Poslechněte si rozhovor o událostech při Pražském povstání s editorem Českého rozhlasu Petrem Dudkem
Nebylo ani jasné, za jak dlouho se do města dostane Rudá armáda. „Všichni si pamatovali osud varšavského povstání, které Rudá armáda nechala utopit v krvi a nečinně přihlížela. Představa, že by se opakoval varšavský scénář, byla velice zlověstná,“ podotýká Dudek.
Povstalcům také chyběly těžké zbraně a technika, ve vysílání rozhlasu proto od začátku povstání zněly výzvy v češtině, ruštině a angličtině, žádná ale nebyla spojenci vyslyšena. „Tím enormně vzrostla úloha vlasovců, kteří těžké zbraně měli,“ dodává k roli armády složené z bývalých sovětských zajatců, která se v závěru války postavila Němcům.
Z hrdiny zrádce
Jedním z těch, kdo vlasovce přiměl k pomoci povstání, byl i sovětský nadporučík Vladimir Radolinskij, který rovněž dodával informace do rozhlasu. Také jeho příběh Dudek zapracoval do dobové dokumentární hry Odvaha se nehodí.
‚Voláme všechny Čechy!‘ Poslouchejte rekonstrukci vysílání rozhlasu z 5. května 1945
Číst článek
„Obrátil se na ně, protože mu záleželo na úspěchu povstání. Jako voják dobře chápal, že jsou povstalci v úzkých, a tak se spojil s velením vlasovců a přesvědčil je za pomoci fabulace, že Moskva není proti jejich zásahu ve prospěch povstalců. Což byla kapitální lež,“ upozorňuje.
Zatímco pro povstalce byla pomoc vlasovců vítaná, v České národní radě, v níž byli i komunisté, vyvolala poprask. „Pro komunisty to byli zrádci a o jejich pomoc nestáli. Do rozhlasu prosadili prohlášení, že národní rada nemá s vlasovci žádné ujednání, načež se mnozí vlasovci začali na patě otáčet a odcházet do svých výchozích pozic,“ popisuje.
„Radolinskij byl sice po válce za své aktivity oceněn, velmi záhy se o něj ale začala zajímat vojenská tajná služba a ocitl se v Moskvě, kde byl několikrát souzen a skončil na dlouho v gulagu. Ale přežil až do 90. let. Patřil zkrátka k těm, kteří to s povstáním mysleli dobře a doplatili na to,“ konstatuje Dudek.
Poslechněte si celý díl pořadu Interview Plus ze záznamu v úvodu článku.
