‚Je sechs hodin.‘ Co předcházelo okamžiku, kdy hlasatel Mančal odstartoval Pražské povstání?
„Voláme všechny Čechy!“ – věta, která se před 80 lety stala symbolem Pražského povstání. Právě těmito slovy před 80 lety volali rozhlasoví pracovníci o pomoc, zatímco na chodbách rozhlasu na Vinohradské třídě bránili Češi klíčové vysílání pro povstalce před příslušníky SS. Ti vnikli do budovy 5. května krátce před polednem. Tomu, co boji předcházelo, se věnuje poslední díl seriálu Konec války.
20. dubna 1945 pronesl protektorátní ministr a kolaborant Emanuel Moravec jeden z posledních rozhlasových projevů: „Škody, které u nás napáchali hlavně letos nepřátelští nelidští letci, by byly jediným, co by nám připomínalo skutečnost války…“
3:29
I přes snahy se gestapu nedařilo prolomit odpor Čechů. Domácí odboj měl na jaře 1945 poslední úkol
Číst článek
Přestože spojenecké armády už postupovaly přes české území, Moravec se pořád držel proněmecké rétoriky. Tak jako po celých šest let války.
„Vysílala se hlavně vojenská propaganda v tom smyslu, že říše vítězí na všech frontách. Rozhodně se nesměly vysílat žádné pořady, které by třeba připomínaly československou historii,“ vysvětluje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.
Německá propaganda jela naplno ještě prvního května 1945, kdy rozhlas odvysílal zprávu o smrti Adolfa Hitlera.
„Vůdce padl. Ne, že byl zavražděn nebo že byl poražen. On prostě padl jako hrdina v boji. A samozřejmě, že ta propaganda jela nadále v tom, že Německo nebude poraženo, není poraženo, nevzdává se, bojuje a samozřejmě zvítězí,“ popisuje Černý.
Sokolské pochody
Cenzura schvalovala všechny texty, které rozhlasový pracovníci chystali do vysílání. A zakazovala hrát některé české písně.
8. květen sice znamenal konec války, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli, popisuje historik
Číst článek
„Proto bylo velmi významné, a posluchači to velice rychle zaregistrovali, že ve chvíli, kdy hlasatel Mančal de facto odstartoval Pražské povstání, tak se začaly vysílat sokolské pochody. To by bylo ještě před koncem všech těch událostí absolutně nemyslitelné, protože sokolové byli jedním z pilířů, stejně jako třeba legionáři Československé republiky,“ doplňuje Černý.
Před válkou byl Zdeněk Mančal důstojník československé armády. Po okupaci v březnu 1939 měl proto podle nařízení Němců narukovat do takzvaného vládního vojska.
Díky známosti s významným úředníkem Československého rozhlasu se ale z armády dostal právě do rozhlasu. Během pár týdnů se tak z důstojníka stal rozhlasový hlasatel.
„Po celou válku společně, když to řeknu velmi zjednodušeně, to na sebe tak hráli, že jednou se to stane, že jednou rozpoutají to povstání. K čemuž skutečně došlo,“ říká Černý.
Mančal přišel 5. května před šestou ráno do studia 3, kde se odbavovalo protektorátní vysílání rozhlasu, a sedl si za mikrofon. Přesně v celou se rozsvítilo červené světlo a do éteru zazněla posměšná česko-německy pronesená věta: „Je právě sechs hodin.“
Pražské povstání začalo.
