Dračí setba? S hady nejsou žerty, ale zakladatelům měst se jejich zuby hodí
Člověk nemusí znát řecké pověsti, a přece vytuší, že výraz dračí setba neznamená nic dobrého. Už jen proto, že v Evropě a přilehlém okolí mají draci odnepaměti mizernou pověst. V Číně to bylo jiné, tam si draků cenili, nosili totiž rolníkům déšť a byli symbolem císařů. Jenže pojem dračí setba je evropského původu, a tak čpí na dálku zlem.
Na počátku byla drakovražda.
Princ Kadmos, vnuk vládce moří Poseidona, se chystal založit ve středním Řecku město a potřeboval k tomu vodu z nedalekého posvátného pramene. Jenže ten pramen hlídal obrovský had s výrazně dračími rysy: chrlil oheň, jeho tělem proudil jed a měl tři řady zubů. A to si zapamatujte.
DRAČÍ SETBA
Násilí plodí další násilí - to je smysl tohoto úsloví. Šťastně nekončí ani příběh o zlatém rounu, v němž také figuruje dračí setba. Kvůli zhrzené lásce se tam vraždí děti.
Obluda zabila téměř všechny, které Kadmos poslal pro vodu, a rozlícený princ oplátkou zabil ji.
Nato Kadmos obětoval bohyni Athéně, a ta ho pochválila. Poradila mu, ať dračí zuby zaseje do půdy. Udělal to. A hle: ze země vyrostli muži v plné zbroji. Pustili se do sebe a boj byl tak lítý, že ho přežilo jen pět válečníků. Byli to však ti nejzdatnější. Kadmos s jejich pomocí založil město Théby.
Jenomže:
Zabitého draka/hada měl v oblibě bůh války Ares. Aby Area usmířil, sloužil mu Kadmos dlouhých osm let. Pak si vzal Areovu dceru Harmonii, ale tchán stejně skřípal zuby. Nemohl zapomenout na mrtvolu od pramene.
Ve snaze odvrátit od svého rodu neštěstí, vzdal se po čase Kadmos vlády v Thébách a přenechal ji vnukovi Pentheovi. Nepomohlo to. Penthea zabila jeho vlastní matka Agaué.
RČENÍ POD RENTGENEM
Achillova pata, medvědí služba, Potěmkinovy vesnice... Známá rčení, jimž každý rozumí. Ale víme, co se za nimi skrývá? A znamenají vůbec to, co dřív? Po jejich stopách se v rubrice RČENÍ POD RENTGENEM vydává Milan Slezák, zahraničněpolitický analytik Českého rozhlasu se zálibou v historii a filosofii.
Kadmova dcera Ino skočila se synem Melikertem do moře. Její sestru Semelu spálil Diův žár. Dalšího Kadmova potomka Aktaiona - jehož bohyně lovu Artemis, kterou viděl bez šatů, proměnila v jelena - rozsápali vlastní psi.
Sám Kadmos se posléze proměnil v hada, úhledného černého plaza s modrými skvrnkami.
Podobně dramatické události následují po jiné dračí setbě, která se vyskytuje v mýtu o zlatém rounu. Také v tomto příběhu se sejí zuby, jež patřívaly Kadmem zabitému drakovi.
Ještěže jich měl ty tři řady!
