Největší milník československé historie je sametová revoluce, myslí si Češi i Slováci
Takzvanou sametovou revoluci v roce 1989, která vedla v tehdejším Československu k pádu komunistického režimu, považují Češi i Slováci za nejvýznamnější historickou událost své země. Vyplývá to z výsledků společného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, jehož výsledky v pondělí zástupci obou institucí zveřejnili na tiskové konferenci.
Za klíčový milník v historii označilo sametovou revoluci 62 procent Čechů a 49 procent Slováků. V „českém“ žebříčku na dalších místech skončily vznik a období první Československé republiky (1918-1938) a takzvané pražské jaro a také okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Právě sametovou revoluci a ČSR Češi hodnotí nejkladněji.
Slováci mezi nejvýznamnější historické události kromě sametové revoluce zařadili rozdělení Československa a vznik samostatného Slovenska na začátku roku 1993 a vstup země do EU v roce 2004.
Nejznámější listiny české historie. Na Hradě si lidé mohou prohlédnout Zlatou bulu sicilskou a bulu Karla IV.
Číst článek
„V České republice je významná sametová revoluce a období první Československé republiky. Na Slovensku jsou také hodnoceny pozitivně, ale s nižším podílem,“ řekla k výsledkům sondáže socioložka CVVM Paulína Tabery.
Holokaust i 2. světová válka
Podle slovenské socioložky Zory Bútorové Češi mezi klíčové historické události zařadili i negativní období, jako například druhá světová válka a holokaust, Slováci se při odpovědích zaměřili spíše na pozitivní milníky v historii země. Dodala, že Slováci mají ve srovnání s Čechy méně vyhraněné názory na historické události či osobností.
Z osobností 20. a 21. století Češi pozitivně hodnotí hlavně prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, dále Jana Palacha, který se upálil na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po zmiňované vojenské invazi do Československa, a také někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Naopak, nejhoršího hodnocení se dostalo představitelům komunistického režimu, a to Klementu Gottwaldovi, Gustávu Husákovi a Vasilovi Biľakovi.
Slováci nejkladněji hodnotili spoluzakladatele ČSR Milana Rastislava Štefánika, dále představitele tzv. pražského jara 1968 Alexandera Dubčeka a rovněž Masaryka. Podobně jako v Česku i na Slovensku na opačném konci žebříčku skončili Biľak, Gottwald, ale také prezident válečného slovenského státu Jozef Tiso či bývalý premiér Vladimír Mečiar.
