Snubní párové prsteny Petra Voka a Kateřiny z Ludanic jsou opět spolu

Rožmberská hrobka v klášteře ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku je po staletí opředená mnoha tajemstvími. Minimálně jedno z nich ale nedávno odborníci rozluštili. V předsálí klášterní knihovny si lidé můžou nově prohlédnout kopie párových snubních prstenů Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic. Repliky vznikly podle originálního prstenu nalezeného na víku sarkofágu posledního Rožmberka.

Vyšší Brod Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Hodně jsme dbali na to, aby byla zachovaná nejenom podoba, ale také jsme je chtěli vyrobit z autentických materiálů. Oba prsteny jsou ze zlata se zelenými smaragdy a červenými rubíny z Cejlonu,“ ukazuje geoinformatik Jiří Šindelář kopie párových snubních prstenů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Repliky rožmberských snubních prstenů si ve Vyšším Brodě prohlédl Matěj Vodička

Odborníci měli při výrobě replik k dispozici pouze snímky prstenu Kateřiny z Ludanic, který leží v rožmberské hrobce na sarkofágu Petra Voka. „Hodně nám pomohl Andrej Šumbera, mimo jiné restaurátor relikviáře svatého Maura, který rozklíčoval postup zlatníka při výrobě šperků. Také dokázal predikovat, jak by měl vypadat ten druhý prsten, aby k sobě pasovaly,“ říká Jiří Šindelář.

Jiné dochované párové prsteny ze světových sbírek podle něj pomohly odborníkům určit barevné kombinace kamenů. „Co se týče tvaru prstenů, tak nic podobného na světě dochováno nemáme. V tomto jsou rožmberské prsteny velkým unikátem,“ dodává.

Jak se snubní prsten Kateřiny z Ludanic na cínovou hrobku Petra Voka vůbec dostal, to bylo už při objevu v roce 2011 velkou záhadou.

Archeologové objevili na trase budoucí dálnice D35 zřejmě nejdelší mohylu v Evropě. Má skoro 200 metrů

Číst článek

Tuto skutečnost lze vykládat velmi líbivě a romanticky, ale archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, která vedla odborný výzkumný tým, uvádí jiný důvod. „Když zemřel Petr Vok, dělaly se v té hrobce nějaké stavební úpravy, takže došlo i k manipulaci s dřevěnou rakví Kateřiny z Ludanic. Při tom nejspíš prsten vypadal na sarkofág,“ domnívá se.

Jako unikátní popisuje rožmberské párové snubní prsteny i převor vyšebrodského cisterciáckého kláštera Justin Berka. „Prsteny jsou 450 let staré, přitom mají nadčasový design. Ukazuje to vůbec kulturu Rožmberků, jaký měli umělecký cit, ukazuje to i pouto manželů Kateřiny s Petrem,“ komentuje.

Expozici i s novými prsteny si návštěvníci kláštera ve Vyšším Brodě můžou prohlédnout do konce září, a to každý den kromě neděle.

Matěj Vodička Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme