Masarykův úspěch. Před 100 lety deník New York Times věnoval úvodní stranu samostatnému Československu
Československo ještě neexistovalo, ale přední světové noviny už o něm psaly. Velmi intenzivně třeba deník New York Times přesně před sto lety. Uprostřed srpna 1918 věnoval myšlence československého státu titulní článek středečního vydání, později v týdnu pak ještě dva dlouhé texty a otiskl i velkou mapu Československa. Tomáš Garrigue Masaryk už tou dobou působil v Americe víc než čtvrt roku a pozornost tisku uměl získávat a využívat velmi zručně.
Masaryk těžil z toho, že měl v Americe z dob svých předchozích návštěv síť vlivných kontaktů a že ho Amerika coby profesora znala. Kamkoli přijel, tam o něj byl zájem. Zvali ho na přednášky či jiná veřejná vystoupení, rozhovorů do novin včetně nejvýznamnějších deníků dal taky hodně.
Před 100 lety věnoval deník New York Times hlavní článek Československu. Více si poslechněte v reportáži Jana Kaliby.
Na zesílenou agitaci za nezávislost Československa v americkém tisku ale nebyl sám, američtí Češi a Slováci v tom byli důslední.
„Založili vlastní tiskovou kancelář. Nějaký čas ji vedl Karel Pergler, Masarykův sekretář při jeho pobytu v Americe. Je zajímavé, jak americké noviny československé téma podávaly svým čtenářům a jak tím podle mě také ovlivňovali politiky. Články o Čechoslovácích se objevovaly i v těch novinách, kde byste to opravdu nečekali, jako třeba v denících v Alabamě, v Richmondu ve Virginii a podobně. Buď je přebrali z agentur, nebo to byla přímo práce tiskového odboru Čechů a Slováků. Prostě tam svůj příběh dostali a takový typ agitace a publicity může být velmi účinný,“ řekl Radiožurnálu Hugh Agnew, na moderní české dějiny zaměřený profesor historie z Univerzity George Washingtona v americkém hlavním městě.
Hvězdný týden Československa
Přesně před sto lety, po britském uznání Československé národní rady, mělo zatím imaginární Československo v americkém tisku svůj hvězdný týden. Středa tehdy vycházela na 14. srpna a přední deník New York Times věnoval otvírací článek celého vydání právě Čechoslovákům.
0:00
Masaryk poprvé v Bílém domě. Před 100 lety v něm diskutoval o Rusku s prezidentem Wilsonem
Číst článek
O den později se zmínka o Češích objevila na titulní straně znovu a v nedělníku Timesů vyšly dva obsáhlé texty velebící Československo už coby nový stát, na který mají Čechoslováci nárok po staletích habsburské nadvlády a po svém zapojení se do první světové války. Z podrobné mapy mohli američtí čtenáři vyčíst polohu měst od Kraslic až po Užhorod.
„Američani rádi dávají světové dění do souvislostí s tím, co zajímá je samotné. Když se Woodrow Wilson rozhodl zapojit zemi do první světové války, udělal z toho křižáckou výpravu na obranu demokracie. Když jsem studoval dobový americký tisk, jak referoval o československých legiích v Rusku nebo o Masarykovi, objevil jsem sklon říkat: Podívejte, jejich příběh je jako ten náš. Masaryka tu přirovnávali k Jeffersonovi, Franklinovi nebo Lafayettovi. Noviny československou otázku vztahovaly k tomu, čemu Američani rozumějí,“ vysvětluje Agnew.
Země v srdci Evropy
Masaryk tomu šel naproti a také on nezávislost Československa při jednání s prezidentem Wilsonem a dalšími politiky podával coby důležitou podmínku světového míru a rozšíření demokracie. Statečný boj desítek tisíc československých legionářů na Sibiři a nejen tam mu v diplomatickém boji výrazně pomáhal a budil sympatie i u běžných Američanů.
0:00
Pittsburgh si připomněl 100. výročí podpisu dohody o vzniku Československa. Vzpomínat přijel i Masaryk
Číst článek
New York Times před sto lety označily úspěchy československých legií na Sibiři za nejromantičtější příběh první světové války, Čechy za národ, který má ducha i odvahu, a už tehdy padla i věta o zemi „v srdci Evropy".
„Příběh sibiřských legií v létě 1918 v americkém tisku dominoval. Už od května noviny často referovaly v Masarykův prospěch. On chtěl přemístit legionáře ze Sibiře na západní frontu a cokoli mělo potenciál přispět k rychlejšímu konci války, tomu lidi věnovali pozornost. Takže myslím, že mu všechno hrálo do karet. Říct si o pozornost pro československou otázku i politicky, k tomu Masarykovi pomohl hlavně potenciál legií. To ho dostalo až k Wilsonovi a ministru zahraničí Lansingovi,“ dodává Hugh Agnew, přední odborník na české dějiny viděné americkýma očima.
