Uplynulo 600 let od smrti Žižky. Vědci vytvořili digitální model jeho obličeje díky ostatku lebky

Odborníci vytvořili pravděpodobný obličej Jana Žižky zatím v digitální podobě. Využili forenzní vědecké postupy na základě výzkumu tzv. čáslavské kalvy, tedy části lebky, která je pokládána za autentický ostatek vojevůdce, informoval Tomáš Svoboda, mluvčí Jihočeského muzea, které se na výzkumu podílelo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

3D grafika Jana Žižky

Jde o plně objektivní vyobrazení bez drobných obličejových detailů, o kterých vědci nic neví. Proto je obraz jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů | Foto: Cicero da Costa Moraes

Metoda, kterou vědci použili, se nazývá strukturální aproximace čili přiblížení tváře. Touto metodou už dříve odborníci sestavili tváře tří olomouckých Přemyslovců.

Analýza DNA doplnila obraz Přemyslovců na Moravě. Tisíc let staré kosterní ostatky patří olomouckým knížatům

Číst článek

Výsledné obrazy tváře Jana Žižky vědci prezentují ve dvou variantách. V prvním případě jde o plně objektivní vyobrazení bez drobných obličejových detailů, o kterých vědci nic neví. Proto je obraz jen v šedém provedení, se zavřenýma očima a bez vlasů i vousů.

„Druhý obraz ukazuje plnohodnotný obličej v barvě, doplněný o řadu spekulativních detailů, jako je barva očí, vlasů a kůže, účes apod. Tato poslední etapa rekonstrukce obličejů je již z velké části uměleckým vkladem. Ani z písemných pramenů o nich nemáme žádné informace, vzešly z mezioborové diskuse antropologů, archeologů a historiků,“ řekl Jiří Šindelář, geoinformatik z nestátní neziskové výzkumné organizace Naše historie, která výzkum vedla.

Metodu strukturální aproximace publikovali vědci v roce 2022 v odborných časopisech | Foto: Cicero da Costa Moraes

Je to tedy zatím jen digitální model, který by bylo možné převést do reálného modelu, plastiky z různých materiálů, třeba 3D tiskem, dodal Šindelář.

Na výzkumu se dále podíleli Cicero da Costa Moraes, 3D designer, ARC team Brazil, Matěj Šindelář, specialista na 3D fotogrammetrii z organizace Naše historie, archeoložka Zuzana Thomová z Jihočeského muzea, ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka, brazilský chirurg Thiago Beaini a italský antropolog Francesco Maria Galassi. Žižkovu tvář vytvořili během 14 dnů.

Metoda, kterou vědci použili, se nazývá strukturální aproximace, čili přiblížení tváře | Foto: Cicero da Costa Moraes

Tento tým využil digitální model celé Žižkovy lebky, který vznikl v roce 2014 na základě části lebky. Tu objevili v roce 1910 při rekonstrukci kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi.

Metoda strukturální aproximace je postup forenzní rekonstrukce podle lebky, vznikla při studiu a pokusu o přiblížení tváře sv. Ludmily. Je založena na statistické analýze tomografických skenů živých lidí a digitálních modelů lebek z archeologických výzkumů po celém světě.

Metodu strukturální aproximace publikovali vědci v roce 2022 v odborných časopisech. „Pak se nám začali ozývat lékaři a chirurgové s tím, zda by to nešlo využít v lékařství, třeba u lidí po nehodách, kteří přišli o kus lebky. A dnes je publikováno mnoho případů, kdy lékaři po celém světě provedli konkrétní operace lidí, při kterých díky těmto postupům vyprojektovali speciální protetika, tedy náhrady,“ dodal Šindelář. Strukturální aproximaci využívají specialisté v kriminalistice a v medicíně.

Digitální model by bylo možné převést do reálného modelu, plastiky z různých materiálů, třeba 3D tiskem | Foto: Cicero da Costa Moraes

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme