Před 75 lety v pouštní vojenské oblasti v Novém Mexiku Američané postavili 30 metrů vysokou konstrukci, na kterou dali několik kilogramů mimořádně vzácného plutonia a pak několik náloží konvenční trhaviny.

Ty měly přesným odpálením stlačit plutoniové jádro a spustit řetězovou reakci. Nikdo ale přesně nevěděl, jestli teoretické výpočty dopadnou dobře i v praxi. Nakonec vše skončilo podle plánu.

Výbuch se ani v odlehlé pouštní oblasti nedal úplně utajit. Armáda si proto pro operaci Trinity připravila různé verze, počítala i s úplnou katastrofou, evakuací civilistů a smrtí všech na místě. Oficiálně explozi podala jako výbuch muničního skladu a pravdu přiznala o měsíc později – po svržení jaderných bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Sám hlavní strůjce bomby Robert Oppenheimer výbuch popsal jako „jasnější než tisíc sluncí“. Během honu na komunisty v 50. letech kvůli svým předválečným vazbám na americké komunistické hnutí upadl v nemilost.

Svou roli sehrály i jeho veřejně prezentované pochybnosti. „Ptáte se mě, jestli je naděje na zajištění národní bezpečnosti v tom, že udržíme naše znalosti o stavbě atomové bomby v tajnosti. Myslím si, že to není možné. Myslím si, že jediná šance na zajištění naší bezpečnosti leží ve spolupráci s lidmi celého světa založené na důvěře a dobrých úmyslech,“ takhle v roce 1953 v BBC kritizoval začínající závody ve zbrojení se Sovětským svazem.

Zdeněk Novák, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít