Boj s pytláky. Vědci k záchraně nosorožců využívají radioaktivní čipy

Jihoafrická republika je domovem většiny nosorožců na světě. Kvůli tomu je však i centrem pytláků, kteří nosorožce loví pro jejich rohy a následně je prodávají na černém trhu, kde cena váhově konkuruje zlatu. Jihoafričtí vědci proto vyzkoušeli novou metodu ve snaze ohrožené nosorožce ochránit. Živým zvířatům vstříkli do rohů radioaktivní materiál, aby pytláky snadněji odhalili na hraničních přechodech. Píše o tom web AP News.

Kapské město Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud se pytlák pokusí převézt roh s radioaktivním čipem, může být odhalen (ilustrační foto)

Pokud se pytlák pokusí převézt roh s radioaktivním čipem, může být odhalen (ilustrační foto) | Zdroj: Unsplash | Licence Unsplash,©

Na výzkumu, který se provádí v sirotčinci pro nosorožce v jihoafrické provincii Limpopo, se podíleli veterináři a odborníci na jadernou energii. Nejprve do rohu nosorožce vyvrtali otvor, poté do něj opatrně vložili jaderný materiál v podobě dvou malých čipů.

Naděje pro nosorožce jávské. V Indonésii se narodilo mládě kriticky ohroženého druhu

Číst článek

Během jednoho týdne vědci z oddělení radiační a zdravotní fyziky Univerzity Witwatersrand v Jihoafrické republice aplikovali tyto izotopy 20 živým nosorožcům, píše AP News. Díky injekci s tímto materiálem se roh stává jedovatým, a pro lidi by tím pádem již neměl být k užitku, uvádí server BBC.

Podle ochránců přírody jde o nejlepší nápad v boji proti pytlákům. „Děláme to proto, že to výrazně usnadňuje zachycení těchto rohů při jejich převozu přes mezinárodní hranice, jelikož existuje celosvětová síť radiačních monitorů, které byly navrženy pro prevenci jaderného terorismu,“ řekl profesor Larkin, který projekt vede.

Pokud se tedy pytlák pokusí převézt roh s radioaktivním čipem, může být odhalen. Materiál má v rohu vydržet pět let, což je podle vědců levnější než pravidelné odrohování zvířat. Dávka radioaktivního materiálu je navíc podle profesora Larkina dostatečně nízká, aby nijak neovlivnila zdraví zvířat ani životní prostředí.

Pytláci v Jihoafrické republice zabili loni téměř 500 nosorožců. S lovem jim pomáhají i strážci parků

Číst článek

Pochyby o metodě

Najdou se ale i tací, kteří projekt kritizují a pochybují o účinku této metody. Předseda Asociace soukromých vlastníků nosorožců Pelham Jones si myslí, že tato metoda pytláky a překupníky v jejich trestné činnosti nezastaví.

„Pytláci našli jiné způsoby, jak nosorožčí rohy vyvézt ze země, z kontinentu nebo mimo kontinent, nikoli přes tradiční hraniční přechody,“ řekl Jones.

V současné době se světová populace nosorožců pohybuje okolo 27 tisíc kvůli pokračující poptávce po rozích na černém trhu. Největší populace nosorožců, asi 16 tisíc těchto zvířat, je zaznamenaná v Jihoafrické republice. Ročně je zde zabito více než 500 nosorožců.

Anna Beljo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme