K praxi je v ekologickém zemědělství dlouhá cesta. Člověk v tísni vyhlásil sbírku na pomoc krajině
Organizace Člověk v tísni, která je známá svými humanitárními projekty, vyhlašuje sbírku na pomoc české krajině s názvem SOS Krajina v tísni. „V terénu se lidé potýkají s různými překážkami, a proto je tady Člověk v tísni, který pomůže zemědělcům a obcím s koordinací, čerpáním dotací nebo implementací různých strategií,“ říká ekolog Jakub Zelený, poradce Člověka v tísni pro změny klimatu v rozhovoru pro Radiožurnál.
Člověk v tísni vyhlašuje sbírku na uzdravování České krajiny s názvem SOS Krajina v tísni. Co je jejím cílem?
Cílem sbírky SOS Krajina v tísni je získat prostředky na různé projekty, které Člověk v tísni realizuje a které jsou směřovány na zvyšování zdraví krajiny. Možných aktivit je více. Jednou, kterou řeknu na prvním místě, je rychlá reakce Člověka v tísni, pokud dojde k nějaké přírodní katastrofě.
Cílem sbírky SOS Krajina v tísni je získat prostředky na projekty, které Člověk v tísni realizuje a které jsou směřovány na zvyšování zdraví krajiny, vysvětluje Zelený
Dalším důvodem, proč jsou tyto finanční prostředky důležité, je, aby Člověk v tísni mohl realizovat evropské projekty, aby bylo na takzvané spolufinancování. Mezi další aktivity patří i přímá pomoc obcím a zemědělcům s realizováním krajinných prvků, ať už jsou to nějaké větrolamy nebo mokřady. Jde i o pomoc zemědělcům s žádáním o dotace.
Jak může pomoci sbírka humanitární organizace? Dopady klimatu, zemědělské činnosti, dopravy a podobně jsou přece ovlivnitelné spíše na politické úrovni, není tomu tak?
Je pravda, že na politické úrovni se děje to hlavní. Politici jsou zodpovědní za to, aby nastavovali vize, strategie, uvolňují finanční prostředky na dotace. Ale je potřeba říct, že od těch politik, vizí a strategií po realizaci je ještě dlouhá cesta a často je pro zemědělce nebo obce velmi těžké strategie naplňovat.
V terénu se lidé potýkají s různými překážkami, a právě proto je tady Člověk v tísni, který pomůže zemědělcům a obcím s koordinací, čerpáním dotací nebo implementací různých strategií a vizí do konkrétních faremních a hospodářských plánů.
Začít v Česku s ekologickým zemědělstvím nedává ekonomicky smysl, zjišťuje výzkum Tomáše Uhnáka
Číst článek
Shodou okolností bude zítra (v pátek) ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Kdybyste měl možnost ho oslovit sám za sebe v souvislosti s krajinou, na co byste se ho zeptal?
Určitě by mě nejvíce zajímalo, jakými strategiemi hodlá podporovat přechod od konvenčních zemědělských technik k ekologickým, aby bylo více podpořeno ekologické zemědělství v Čechách a aby byla větší plocha pod ekologickým zemědělstvím.
Zajímalo by mě, jaká je strategie nebo jaké konkrétní nástroje použije k tomu, abychom zvrátili negativní trend v krajině, kdy přicházíme o půdu a půda ztrácí úrodnost – abychom půdu uzdravovali a nepřicházeli o ni.
‚Krajina na tom není dobře‘
Proč voláte v souvislosti s krajinou o pomoc, doslova SOS?
Člověk v tísni se problematice krajiny věnuje dlouhodobě, hlavně od povodní roku 2002, což byl takový první velký impuls. Druhým impulsem bylo katastrofální sucho 2018.
V souvislosti s tím si Člověk v tísni začal uvědomovat, že na tom krajina opravdu není dobře, že není připravená na výzvy, které ji čekají v budoucnosti, na dopady změny klimatu. I způsob hospodaření v krajině způsobuje dopady, které mohou vést k silnějším nebo i častějším přírodním katastrofám.
Co tedy podle vás česká krajina potřebuje a proč? Omezit lány řepky, budovat mokřady, vytvářet remízky?
Uvedl bych dva hlavní problémy. První problém je, že česká krajina je odlesněná.
Průmyslová hnojiva neobsahují žádnou energii pro půdní život, říká biolog
Číst článek
Všichni si možná všímáme, že naše zemědělská krajina je často tvořena nekonečnými lány polí. V krajině chybí krajinné prvky, zeleň, stromy, pole. Zemědělská půda je obnažená a vystavená působení živlů, ať už je to prudký vítr a slunce nebo přívalové deště. Díky tomu přicházíme o úrodnou půdu a krajina tím trpí.
Druhý problém je, že krajina je velmi homogenní, což znamená, že se pěstují monokultury a že je málo pestrých krajinných prvků, jako jsou různé mokřady a větrolamy. Většinou krajina vypadá tak, že máte nějaký les, pole, louku a tím to hasne.
To znamená, že v krajině ani nemůže být dostatečná biodiverzita. Není tam prostor pro život pestrých organismů. Pokud nemáme v krajině biodiverzitu, tedy pestré společenstvo organismů, tak hrozí, je ohrožená je i produktivita a zdraví krajiny.
Je česká krajina v tísni? Z jakých zemí má organizace Člověk v tísni nejvíce zkušeností s ochranou krajiny? Vnímá Jakub Zelený, že veřejnost slyší na téma trvalé udržitelnosti krajiny? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.