Výzkumů na velkých ptácích nebývá mnoho, možná i proto se jejich inteligence podceňovala. Je ale zřejmé, že v ptačí říši nejsou chytří zdaleka jen havranovití ptáci nebo někteří papoušci, o nichž to víme.

Nanduové, emuové a pštrosi měli za úkol se dostat k potravě v kontejnerech, které obsahovaly několik kulatých komůrek. Ve druhé fázi museli pootočit plexisklem, aby nasměrovali otvor k některé z komůrek s potravou.

Pštrosi to za půlhodinu, kterou vědci určili, nezvládli, i když se pokus opakoval. Jeden nandu se ale ukázal jako zvlášť šikovný. „Přišel na to, že umí odšroubovat celou desku, a tak si zpřístupnil všechny komůrky najednou,“ líčí ornitoložka a ekoložka Tereza Petrusková.

„O jakém typu inteligenci mluvíme?“ navazuje ornitolog Zdeněk Vermouzek. Nejen lidé, ale i zvířata se totiž liší náturou, volí různé strategie přežití. Rovněž ptáci, kteří se pokusu zúčastnili, přistupovali k novým výzvám rozdílně.

„Někdy se hodí být opatrný. Přežijí spíš ti opatrní, a tak se zachová celý druh,“ doplňuje vědkyně. Jindy se osvědčí inovativní povahy, a tyto charakteristiky se u konkrétního druhu pořád mísí.

Vědci dál zkoumají evoluční historii velkých ptačích druhů, zvláště pak regionální rozdíly, které se v pokusu projevily. „Je důležité, v jakém prostředí žili. Třeba Afrika je tak stabilní, že tam pštrosi neměli potřebu se zdokonalovat,“ říká Vermouzek.

Jak  inteligentní jsou velcí ptáci, jako je emu, nandu nebo pštros? Co víme o gramatice ptačího zpěvu? Může odradit ptačího predátora hadí kůže? Moderuje Martina Mašková. Debatují biologové Tereza Petrusková a Zdeněk Vermouzek, spoluúčinkuje herečka Zuzana Vejvodová. 

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít