Genetik: Ptačí chřipku mají už i krávy. Ostražitost je namístě, pasterizace mléka je ale účinná
Vysoce nakažlivá ptačí chřipka H5N1 byla letos detekována u amerických krav. Od dobytka se tímto virem už nakazili dva lidé. Jak moc se virus dokáže savcům přizpůsobit? Hrozí adaptace i na člověka? Genetik Jan Pačes v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč se v Česku nedaří propojit vědu a byznys, i to, jak se na problematiku publikování v predátorských časopisech dívají sami vědci.
Virus H5N1 byl prokázán nejméně u 46 kravských stád v devíti amerických státech. „O viru ptačí chřipky jsme si vždycky mysleli, že má největší potenciál působit potíže. Důvodem jsou jeho dvě speciální vlastnosti. Molekula, kterou hledá na povrchu buněk, je totiž univerzální, proto ji chřipkový virus může najít leckde. Chřipka má navíc svoji genetickou informaci segmentovanou v částech, tudíž když se v jednom těle v jedné buňce potkají dva různé viry, lehce si mohou informaci vyměnit,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... genetik Jan Pačes.
Přeskok na savce
Právě proto se chřipka velmi bedlivě sleduje. Existují totiž kmeny chřipky, které jsou velmi nebezpečné a smrtící, jako je právě kmen H5N1, který u ptáků působí velké potíže. „Smrtnost chřipky u ptáků je téměř stoprocentní. Proto se celé chovy při nákaze musejí zlikvidovat.“
Zajímavostí u ptačí chřipky je, že občas přeskočí i na savce. „Děje se tak opakovaně. Chřipku H5N1 sledujeme už 50 let a stává se, že občas k přeskoku dojde. Někdy zvířata zemřou. Výjimkou nebyly ani pláže plné mrtvých tuleňů. K přeskoku na člověka došlo po delší době loni v Kambodži, kdy infikovaná šestnáctiletá dívka zemřela,“ uvádí Pačes.
V případě tuleňů se předpokládá, že se nakazily od uhynulých nakažených ptáků, které tuleni sežrali. Jisté ale není, zda nedošlo i k přenosu mezi savci samotnými. Nyní se virus objevil i u dobytka.
OVĚŘOVNA: Ptačí chřipka je záminka k ničení chovů, lže e-mail. ‚Není jiná obrana,‘ říká šéf drůbežářů
Číst článek
Pasterizace funguje
„Dlouho jsme si toho nevšimli, protože kravám virus nic nedělá. Zbytky viru se ale objevily v kravském mléce, kam podle všeho velmi snadno proniká. Kočky, které se ho ve Spojených státech napily, uhynuly. Predikovat proto, co se stane, když virus z ptáků přeskočí na savce, je velmi obtížné.“
Pro některé to může být smrtelné, pro některé ne. Proto obava, aby se virus nezačal šířit mezi savci, je podle Pačese více než namístě.
„Do budoucna proto musíme počítat s tím, že pokud se ukáže, že krávy mohou mít chřipku, která je pro lidi nebezpečná, bude to stát nemálo peněz, protože budeme muset zajistit, aby nedošlo k přeskoku na člověka. Pasterizace mléka ale naštěstí funguje velmi dobře,“ uklidňuje molekulární genetik.
