S Gretou přicházejí ti, kteří chtějí zničit náš tradiční svět, tvrdí Strejček z Klausova institutu
Páteční stávky za klima se podle odhadů zúčastnil rekordní počet lidí – byly jich miliony ve více než 150 zemích světa. Dnes už globální studentské hnutí přibližně před rokem odstartovala švédská aktivistka Greta Thunbergová osamoceným bojkotem vyučování. Za to si vysloužila nejen obdiv následovatelů, ale i nevybíravou kritiku odpůrců.
„Debata by se měla vést ne o Gretě, ale o tom, co za ní je,“ vyzývá v pořadu Pro a proti bývalý europoslanec a člen správní rady Institutu Václava Klause Ivo Strejček.
Podle něj je aktivistka jen zneužívaným, nemocným mladým člověkem. „Za ní je armáda velmi intenzivních a silných byznysových, společenských a politických lobbistů. Greta je jen nevinná tvář nasazená k tomu, aby vše šlo lépe a lépe se to podařilo,“ míní.
„Je to velmi široké hnutí, které se za ní koncipuje a připravuje environmentalistickou revoluci. Jejím výsledkem bude vnucení nových životních standardů západní euroatlantické společnosti, nového životního stylu… Tradiční svět, na nějž jsme byli zvyklí, Greta společně s dalšími přichází zničit, rozbourat a nahradit ho něčím jiným. A o těchto lidech já mluvím,“ říká Strejček.
Greta je podle bývalého politika především zneužívána svými rodiči. „To je prokazatelně zdokumentováno. Docela jistě je Greta člověkem, který společně s mladou generací otevírá dveře velkému byznysu, který cítí, že přichází nová doba, nové zisky. To je podstata toho všeho.“
Podle Strejčka část vědecké obce s Gretou nesouhlasí. Podle něj sice stojí na jedné straně běžná péče o životní prostředí, které je potřeba chránit, věc má ale i druhou stránku. „Oddělme ale běžnou snahu o životní prostředí a environmentalismus jako politický, drsný nástup zvláštní formy teroru vůči společnosti,“ říká Ivo Strejček.
Z čeho máme strach?
Jeho pohledu oponuje publicita a politolog Jaroslav Šonka. „Já se dívám na ty, kteří tyto útoky na Gretu cílí, a ti mě trošičku štvou,“ přiznává.
Vliv rodičů na aktivistku by spíš vnímal jako podporu. „Vůbec mi nevadí, že za tím je nějaký byznys, protože ten je vysoce inovativní. Jde v něm o věci, které se v naší krásné zemi velice zanedbávají... Například o metody produkce energie. Inovace to není jen společenská, ale samozřejmě i průmyslová, a to je dobře,“ vysvětluje politolog svůj pohled.
„Z tradičního stylu života musíme hodně zachovat. Ale to není lehká věc, když máme fosilní energie, plundrujeme krajinu… a ničí se základna života. Tady jde ale o něco, co je konzervativní, protože chceme něco zachovat,“ dodává. „A pokud chceme zachovat tuto planetu a nestarat se o klimatické uprchlíky, musíme něco udělat s příčinami. A o tom, že jsou věci v rozjezdu k ničení životního prostředí, o tom nejsou pochyby.“
Novinář také zpochybňuje tvrzení, že by aktivistka byla placená firmami. „Musí mít nějaké zabezpečení, ale zatím nebylo vidět, že by nějak zázračně zbohatla jen tím, že někde vystupuje,“ říká. A dodává, že Greta dělá to, co dělá, „protože má v hlavě rozum a lidé kolem ní podle všeho také.“
Akce švédské studentky a hnutí, které zahájila, považuje politolog za oprávněné. „Dochází ke globálnímu oteplování od poloviny 19. století a je jasná korelace se spotřebou energie. Někteří tvrdí, že je to způsobené lidskou činností, jiní, že není. Naprosto většinový názor ale je, že je to lidskou činností. ‚Oduhličit‘ je podstatná výzva, která navíc vede k technickým inovacím. Tak před čím máme strach?“ konstatuje Jaroslav Šonka.
