Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření, vyplývá z dat projektu Copernicus
Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň společně s tím loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala v pátek meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
„V posledních třech měsících jsme zažili celosvětově nejteplejší červen a srpen, nejteplejší den v historii a následně i nejteplejší letní období od června do srpna. Tato série teplotních rekordů zvyšuje pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách,“ řekla Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele služby Copernicus.
3:44
‚Jednoznačný, ale neviditelný.‘ Efekt, kvůli kterému teď zažíváme častá horka, známe už víc než 150 let
Číst článek
Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Důvodem je lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niňo, uvádí podle agentury AP odborníci.
„Pokud nepřijmeme naléhavá opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, budou extrémní jevy související s teplotou, jichž jsme byli svědky letos v létě, jen intenzivnější a budou mít ještě ničivější důsledky pro lidi a planetu,“ uvedla Burgessová.
Průměrná globální teplota v období od začátku června do konce srpna byla o 0,69 stupně Celsia vyšší než průměrná teplota mezi roky 1991 a 2020, a překonala tak i loňský rekord.
Za posledních 12 měsíců (od září 2023 do srpna 2024) byla průměrná globální teplota nejvyšší zaznamenanou teplotou za jakékoli dvanáctiměsíční období – o 0,76 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020 a o 1,64 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem z období mezi lety 1850 a 1900.
Nejvyšší průměrná teplota byla toto léto naměřena i na evropské pevnině, a to 1,54 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020, čímž překonala předchozí rekord z roku 2022. I když bylo letošní léto v západní a severní Evropě převážně vlhčí než průměr a doprovázené srážkami, ve většině Středomoří a východní Evropy panovaly po celou sezonu nadprůměrně suché podmínky.
Rok starý rekord
Rostoucí teplota oceánů je ‚palivem pro hurikány‘, meteorologové jich letos očekávají více než obvykle
Číst článek
Evropské teploty byly nejvíce nadprůměrné v jižní a východní Evropě, ale podprůměrné v severozápadních částech Irska a Spojeného království, na Islandu, na pobřeží Portugalska a v jižním Norsku.
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné nad východní Antarktidou, Texasem, Mexikem, Kanadou, severovýchodní Afrikou, Íránem, Čínou, Japonskem a Austrálií.
Podprůměrné teploty byly naopak na ruském Dálném východě a v částech Aljašky, na východě Spojených států, v některých částech Jižní Ameriky, Pákistánu a v oblasti Sahelu.
Loňský rok byl nejteplejší naměřený v historii a očekává se, že letošek rekord opět překoná.
„Aby se tak nestalo, museli bychom během několika zbývajících měsíců zaznamenat velmi výrazné ochlazení krajiny, což v této fázi nevypadá pravděpodobně,“ řekl šéf klimatické služby Copernicus Carlo Buontempo.
Nejde jen o čísla v knize rekordů, ale o počasí, které má dopady na lidské životy, varovali podle AP klimatologové. „Všechno se to promítá do většího utrpení po celém světě,“ uvedl odborník z Michiganské univerzity Jonathan Overpeck.
„S delšími a silnějšími vlnami veder přicházejí na některých místech silnější sucha a na jiných intenzivnější deště a záplavy. Změna klimatu začíná být příliš zřejmá a příliš nákladná na to, abychom ji ignorovali,“ doplnil.
„Stejně jako lidé žijící ve válečné zóně s neustálým duněním bomb a hlomozem zbraní začínáme být hluší k tomu, co by mělo být poplašným zvoněním a sirénami,“ uvedla americká klimatoložka uvedla Jennifer Francisová s odkazem na extrémní počasí jako vedra, záplavy, lesní požáry a vichřice.
