Z jihu dorazila do Čech bělozubka tmavá. Je větší a agresivnější než domácí druhy, vědci ji našli náhodou
Do Česka se dostal nový druh hmyzožravce, bělozubka tmavá. Vědci ji objevili při terénním výzkumu na Chebsku loni na podzim v podstatě omylem, zkoumali tam totiž myš domácí a do pastí se jim chytila právě i bělozubka tmavá, která dosud v Česku nežila. Rejskovité zvíře se stalo 90. druhem savce u nás. V zahraničí tato bělozubka, která pochází z Afriky, dokonce vytlačila některé domácí druhy hlodavců.
Loni na podzim chytili vědci z Akademie věd do pastí na Chebsku čtrnáct bělozubek tmavých. Vyrazili přitom zkoumat myši domácí.
Poslechněte si celou reportáž o tom, jak vědci v podstatě náhodou objevili bělozubky tmavé v Česku
„Nebylo to tak, že bychom hned věděli, že jsou to bělozubky tmavé,“ přibližuje Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd.
„Celkově jsme tam odchytili 446 drobných savců, z toho 85 procent byli hlodavci. Z těch zbylých to byly myšice, hraboši a myška drobná. A díky analýze DNA jsme mezi bělozubkami byli schopní rozlišit čtrnáct jedinců bělozubky tmavé,“ popisuje Vošlajerová.
Bělozubky vypadají trochu jako myši, ale díky špičatému čenichu připomínají spíš malé ježky nebo krtky.
NEW in #JVertBiol: First record of the greater white-toothed shrew, Crocidura russula, in the Czech Republichttps://t.co/dag62cKKvK @BioOneNews | @CzechAcademy | @IAPGavcr | #mammalogy pic.twitter.com/lBA83f0h1W
— Institute of Vertebrate Biology (@ivb_cas) August 18, 2023
„V terénu se jednotlivé druhy určují těžko, jsou si opravdu podobné. To rozlišíme od sebe jen rejska a bělozubku podle toho, že se jim podíváme na ocásek. Bělouzubkám chloupky odstávají, rejskům ne. A zuby mají bělozubky bílé, rejsci rezavé, protože se jim v nich ukládají soli železa,“ vysvětluje vědkyně.
Rejskovitých v Česku žilo dosud sedm druhů, z toho dva druhy bělozubek, bělobřichá a šedá, ta tmavá je ale větší.
Teplomilná a agresivní
Bělozubka tmavá pochází původně ze severní Afriky a do Evropy se dostala už před desetitisíci lety. V Česku ale nežila.
„Její šíření souvisí s globálním oteplováním, i když to není stoprocentně jisté. Ale vzhledem k tomu, že tato bělozubka dává přednost vyšším teplotám, tak je dost pravděpodobné, že právě globální oteplování stojí za jejím urychleným šířením,“ soudí Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.
Příchod této bělozubky do Česka vědci očekávali. „Ze sousedních zemí víme, že se tato bělozubka chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje menší druhy bělozubek a rejsků. V Irsku stojí za vymizením rejska malého, ve Švýcarsku vytlačila bělozubky šedé i bělobřiché,“ upozorňuje Fornůsková.
Jak se budou chovat v českém prostředí, se zatím neví. Ústav biologie obratlovců je ale plánuje na Chebsku dál zkoumat a monitorovat.
Do pastí chytá hlodavce Vošlajerová. „Živolovných pastí je několik druhů, já používám staré dřevěné. Je to takový truhlíček s padacím můstkem. Drobný savec přes něj přeběhne a to způsobí, že se za ním zavřou dvířka,“ popisuje.
Jako návnadu používá paštiku a ovesné vločky. „Jsou to hmyzožravci, potřebují zdroj masa. Ne jako myši, které se dají chytit jen na ty vločky. V terénu jsme používali vločky smíchané s rybičkami, víc to voní a přitáhne to nejen myš, ale hmyzožravce,“ dodává.
Na Chebsko se Vošlajerová původně vypravila sledovat to, jak se setkávají myš domácí východní a myš domácí západní. Právě v Karlovarském kraji se kříží a vytváří hybridní potomky. Vědci u nich chtěli sledovat, které geny a jak přechází mezi druhy a které geny projít přes pomyslnou bariéru druhů nedokážou.
